Vláda

Čistě politické, a přesto naprosto ohromující. Nebývá časté, aby politická dramata měla tolik silných okamžiků. Pozdní večery s Birgitte Nyborg jsou tedy příjemným osvěžením. Na straně druhé, nedělám si iluze, že politika Dánska je jaksi zvlášť morálně ušlechtilejší, ale přeci jen o fous solidnější. Je tu jedna věc, které stojí také za povšimnutí. Na první dojem člověk ani nepřehlédne, že Kodaňané milují jízdní kola. Dosvědčuje to třeba i předsedkyně Birgitte Nyborg, jak do práce jezdí na obyčejném kole, aniž by jim to ubíralo na půvabu. Vlastně i úřednici a státní zaměstnanci. Nebývá časté, aby politická dramata měla tolik silných okamžiků. Zbývá mi jen dodat, že tohle pěkné setkání s Dánskem určitě nebude poslední. (05.10.2016)

Borgen snese porovnávání s House of Cards. Mě to vtáhlo hned od začátku, politický systém v Dánsku je mnohem bližší tomu našemu než ten americký, takže si člověk může říct, že takhle nějak to doopravdy funguje. Oproti HoC má i o něco uvěřitelnější a realističtější vývoj, což se mi líbí. Hlavní hrdinka Birgitte Nyborg se dostane k postu premiérky tak trochu jako slepá k houslím a o to je zajímavější sledovat její přerod z pozitivní postavy, která dělá kompromisy do tvrdé ženy, která prosazuje svou. Cestou musí obětovat přátelství, odsunout stranou rodinu a začít se spoléhat na lidi, kterým nevěří. Pro mě je to jedno z nejuvěřitelnějších dramat o politice, co jsem viděl v seriálech či filmech. Rozhodně mě to zaujalo a slibuju, že se časem dokopu i k tomu, abych se podíval na druhou a třetí sérii. (07.04.2016)

Tenhle seriál je zajímavý už jen tím, že hlavní protagonistkou je žena (i když v Dánsku není žena v politice tak ojedinělý druh jako v ČR). To v čem je ale tento seriál opravdu jiný než obdobné americké seriály je především fakt, že nabízí nejen pohled do zákulisí politiky ale i do zákulisí médii (nejpatrnější je toto ve třetí sérii). I když realita dánské mediální scény v je porovnání s tou českou fakt o něčem jiném.... Ale to srovnání je docela zajímavé. Pro českého diváka pak může být přínosem i to, že dánská politika je stejně jako ta česká založena na koaličním vládnutí a tak jsou pro něho všechny politické tanečky kolem utváření vládních většin a jejich udržování spojené s vytvářením rozličných kompromisů mnohem přístupnější a pochopitelnější, než třeba sledování zákulisí americké politiky. Velkým plusem seriálu je hlavní postava Birgitte Nyborgová ztvárněná velmi sympatickou a charismatickou S. Babett Knudsen. Její postava přitom prochází v seriálu zajímavých vývojem, kdy se z postu premiérky nedobrovolně přesouvá v 3. sérii do pozice opoziční političky tvořící novou politickou stranu (opět další zajímavý styčný bod s politikou u nás, kde mám s různým štěpení stran a utvářením nových politických stran dost zkušeností). Zajímavé je sledovat též rodinný život Brigitte, který se asi logicky nevyhne turbulencím. Hodně silné jsou pak díly v druhé polovině 2. série, kdy si je Birgitte nucena vzít z rodinných důvodů jakési indispoziční volno. Hádám, že něco takového by se v ČR stát nemohlo. Možná i proto máme v ČR tak málo žen v politice... (17.05.2017)

Stojí možná za to zmínit, že přes veškerou ambivalenci, o kterou se Borgen převážně úspěšně pokouší, nejde o nezaujatý seriál. Mírně levicová, liberální politika, kterou ztělesňuje Nyborgová, je upřednostňovaná, zatímco radikálové jsou stylizovaní jako narcistní hyeny (Laugesen) nebo fyzicky odpudivé kreatury (Saltum). Ne že bych byl nutně proti, jen občas ta politická korektnost (ač reflektovaná) trochu zaskřípe. Stejně tak pokud jde o některé scénáristické konstrukce, které jsou sice nutné, ale tady občas až moc viditelné. Jinak je to natočené velmi dobře a opravdu velmi klasicky. Ještě analytická poznámka nakonec: Mezi první a druhou sérií došlo ke změně ve strukturování jednotlivých epizod, které byly původně dost kompaktní a zaměřené na jeden větší problém, zatímco ve druhé řadě seriál vždy sleduje několik paralelních linií, kdy navíc každá ještě obsahuje několik dílčích zvratů (ten jednotící problém jinak zůstává). (15.07.2014)

I když s politiky zásadně netančím, tak musím přiznat, že mě tato dánská jízda zcela pohltila. Doslova jsem se zažral do příběhů, které nám tvůrci tohoto seriálu připravili a taktéž jsem se mnoho dozvěděl, jak to v politce chodí. Společně s hlavní hrdinkou Birgitte Nyborgovou, která se náhle a nečekaně stala premiérkou procházíme útrapami a radostmi jejího politického i rodinného života a s přehledem se zavrtáváme občas i nechutnou sondou do zákulisí vnitřních bojů, kterými musela projít. Velké množství leváren, ústupků, pletichaření a zejména házení špíny na její osobu, ať už od politických rivalů, ale zejména od bulvárního tisku uvidíme v tomto seriálu, který je rozdělen do tří sérií a u kterého se člověk fakt nenudí. Vidíme zde dva pohledy na věc jeden je z politického vidění světa a ten druhý následuje ihned vzápětí z pohledu médií, kteří jsou schopni i ten nejmenší problém, který se třeba ani nezakládá na pravdě nafouknout do obřích rozměrů a ještě se tím záškodnicky bavit. Vidíme zde, jak bulvár dokáže zničit životy a ještě ani nepřiznat pochybení, natož se omluvit. Hlavní jsou totiž senzace a po nás, ať přijde potopa. A i když zastávám názor, že volič má být buďto levicový anebo pravicový a ne středový jako v tomto případě, tak mě přesto tento počin bavil a byl jsem trošku zklamán, že když se to zase rozjíždělo na plný pecky, tak to tvůrci ukončili, což byla celkem škoda. Můžeme zde vidět mnoho známých osobností dánského televizního světa, zejména bych připomenul skvělého Sørena Mallinga, který si zahrál šéfa televizního zpravodajství a taktéž ve třetí sérii hostoval méně slavný bratr Madsa Mikkelsena, Lars Mikkelsen, který si zde zahrál ekonoma nově vznikající strany. I když mně politika moc nezajímá a ta středová už vůbec, tak musím dát této záležitosti zasloužených 90%. (05.10.2021)