Kliatba z temnôt

Mohlo mně hnedka napadnout, že na tomhle hororu se částečně podílel Sam Raimi. V některých scénách to bylo evidentní. No a musím uznat, že jako horor to bylo vcelku fajn. Sice jsem se moc nebál a příběh byl vcelku solidní recyklátor vymítání ďábla...tentokrát na židovský způsob. Každopádně pořád to mělo na horor vcelku solidní atmosféru. A taky ta atmosféra tuhle bejkovinu udržela alespoň na průměru. (21.02.2014)

Zhlédnuto v kině. The Possession jednoznačně vede svou atmosférou. Kde moderní horory neumí navodit pořádnou atmosféru, tam tento film jede na plné obrátky. Lekačky jsou trošku slabší, ale pár slušných zde taky najdete. Obsazení se povedlo, Kyra a Jeffrey tvoří uvěřitelný (ex)pár a hlavně Natasha Calis umí být opravdu děsivá. A právě v těchto momentech, kdy vše ostatní klape, je vám celkem líto, že víte, co se stane příště, protože tento horor nepřichází s něčím ani trošičku originálním a tak divák, který už nějaký ten horor viděl, bude potěšen tím, že sice někdo umí pracovat s žánrovými pravidly, ale bude i trochu zklamán, že si je ani trochu neupraví. Peněz za film nelituju, film mě bavil a s čistým svědomím těch 80 % dám. (05.09.2012)

"Manželská rozluka, vyvolala dybbuka." Přiznám se bez mučení (prováděném biblickými citacemi, cákáním olivového oleje a vyvoláváním jména Omnibus), že při většině vymítání zívám, div si sanici nevykloubím (taky zajímavý nápad), ovšem tahle posedlost mi sedla, jak dybbukova prdel na hrnec. Proszę chłopaka, zerknij z pudełka...wskoczyć do małej dziewczynki... pak se zas schovej do skříňky! A ze scény před zrcadlem mi naskočila husí kůže i pod jarmulkou. Při angíně už si nikdy nebudu svítit baterkou do krku! K úplné spokojenosti mi v tom chyběla jedna slavná scéna s krucifixem, ale uznávám, že masturbaci pětiramenným svícnem bych asi nerozdýchal. A ta malá už vůbec ne. Btw, nedávno jsem pobyl pár týdnů v nemocnici (JIP, Chirurgie, ARO, Chirurgie, ale teď už v cajku, už se tomu směju pod pejzy), kde mě i několikrát vyšetřovali v CT tunelu, až jsem si říkal: "Na co tam ti doktoři můžou pořád čumět?!" Tak už to vím... (19.04.2022)

I kdyby nebyl POSSESSION podle skutečné události, pořád by na diváka působil věrohodně. Můj debut režiséra Oleho Bornedala mě překvapil a musí říct, že to nebylo špatný. Není to důmyslné a vybudované napětí jako u Jamese Wana, ale pořád si Bornedal udržuje kvalitu a skvěle si pohrává se zvuky, nebo ruchy. Tu je sound excelentní. Chápu to, kdo nebyl v kině na POSSESSION a pustí si ho doma na pc, nebo na tv bez perfektní repro-soustavy nepocítí to v plném rozsahu, ale měl by být spokojen. První pětiminutovka je nejlepší, ve středu stopáže nás napětí trochu opustí, ale na konci jsme opět v extázi. Na celek málo lekaček a pevný příběh. POSSESSION je slabší Sinister, ale raději si pustím novější House of the Devil. A matkou všech exorcistických námětů zůstává Friedkinův nepřekonatelný Exorcist. (25.10.2013)

The Possession (Kliatba z temnôt) je ničím výnimočná. Strašidelné okamihy tvoria predovšetkým zvukové efekty, na nejaké tie poveternostné zmeny, lekárske procedúry, meniace sa pohľady či obstojné počítačové triky, nočné motýle, prsty v hrdle, plaziaci sa démon.. i keď na toto všetko je už hororový fanúšik zvyknutý. Hudobne napätie a tajomno akcentuje Anton Sanko, pričom donekonečna opakuje hlboký klavírny tón. The Possession nás uvádza do obrazu hneď v úvode zlovestnou sekvenciou, kedy sa zo záhadnej skrinky s hebrejskou rytinou ozýva strašidelný hlas a nasleduje likvidácia obete. Potom sa už klasicky narýchlo zoznamujeme s rodinným zázemím hlavných postáv. V scenári dvojica Juliet Snowden a Stiles White pospájala všetky prvky démonologickej kinematografie. Možno za to, že som čakal neskutočné Bčko, bol som viac než spokojný. (24.05.2019)