Človiečik Tate

Genialita, stejně jako každý jiný hendikep, s sebou nese nutnost porvat se o alespoň zdánlivě normální život. Fred si musel ujasnit, co chce, už v sedmi letech, díky ambiciózní studené tresce, která si z něj zkusila udělat cvičeného lemura ve své lize výjimečných. Nemohla jsem se dočkat, kdy rázná Dede nakopne tresku do kloaky, jenže ať člověk jakkoliv dlouho zvažuje, co je pro jeho dítě nejlepší, stejně vždycky losuje víceméně poslepu. Jodie na režisérské stoličce rozhodně nezklamala, film je natočený velmi citlivě. Snad i proto, že ona sama byla také výjimečné dítě. (01.08.2019)

Velmi dobrý film o geniálním klukovi, který toužil mít kamarády a žít jako kterýkoliv malý kluk. Místo toho je v jakési izolaci a mezi "dvěma mlýnskými kameny". Na jedné straně jeho matka Dede (Jodie Foster), "obyčejná" ženská, která miluje svého syna, a na straně druhé Jane (Dienne Wiest), doktorka zabývající se geniálními dětmi, navíc sama kdysi geniální dítě, což ji poznamenalo, takže je v podstatě izolována a ani pořádně neví, co je to ten normální život. Ale nikdy není pozdě, začít žít tak nějak normálně, vždyť genialita nemusí nutně znamenat výlučnost a izolaci od ostatní společnosti. Tento film vypovídá o mnohém a hlavně o problémech takových dětí. Malý Fred Tate (Harry Connick, Jr.) měl to štěstí, že jeho máma nepatřila k těm hyperambiciozním rodičům a chtěla pro svého syna jen to nejlepší, a to, aby prožil krásné dětství. (03.01.2008)

Tohle je film o geniálním klukovi, co chce zapadnout. Když se na to koukáte, dojde vám, že výpočetní genialita se v podobně naivních filmech přeceňuje. Kdy jste naposledy potřebovali odmocňovat z hlavy velká čísla? Ale tenhle kluk je ke všem dovednostem ještě empatický, a to v podobných filmech není obvyklé. Ale mnohem zajímavější je sledovat psychiku jeho matky (Jodie Foster) a vědkyně, která se zabývá geniálními dětmi (Dianne Wiest). Režie je starosvětská. Kamera je nepříliš kreativní a hudba, které si normálně vůbec nevšimnu, mi na jednom místě přišla trapná. Když hrdinové dorazí universitu, ozve se Gaudeámus igitur. (02.03.2016)

Jodie Foster příliš netlačí na pilu. Než by překročila určité mantinely, raději zvolí další scénu s pěknou hudbou a špetkou humoru. Všechny nešťastné události překvapivě vyplývají právě z těchto „příjemných“ scén – dojem neškodného melodramatu dotahuje ad absurdum banální vyústění, zadupávající do země veškerou snahu o více úhlů pohledů na celou problematiku. Nemám s tím nějak zásadní problém, podobné filmy jsou taky třeba, jenže Človíček měl díky svému námětu šanci dosáhnout vyšších met. 70% (17.08.2009)

Little Man Tate je pěkně zpracovaný a velmi dojemný snímek. Lehkost bytí pro malého Freda neplatí, je natolik bystrý, inteligentní a chytrý, že jeho vlastní máma, která se sice snaží uspokojit jeho dětskou duši klasickými hrami pro děti v jeho věku, si začíná uvědomovat, že tahle cesta není ta, po které by chtěl malý Tate jít. Jenomže život génia a život malého dítěte se značně liší a je jisté, že jedině kompromis by mohl zachránit nejen Freda, jeho mámu, ale také jejich společný vztah. 6/10 (09.04.2016)