Jack Reacher: Posledný výstrel

Film, kde první dialog začne bezmála až po deseti minutách, nemůže být špatný. Nota bene představuje Jack Reacher střední filmovou třídu umístěnou mezi blockbustery a indie/art sféru, která je podobně jako střední společenská třída na vymření. Jelikož mohou drahé filmy a bohatí lidé optimalizovat své náklady, zatímco levné filmy a chudí lidé žádné náklady téměř nemají, zbývá vše na bedrech střední třídy. Ta to ale logicky sama nedává, tudíž je na odpis (aspoň to říká Jan Keller). Mimo to představuje Jack Reacher další z mnoha skvělých příspěvků na téma post-ironie, tedy nerozlišitelného kmitání mezi vážností a parodičností. Jestliže je zvykem ve filmech, zejména v těch amerických, běžně propojovat „horizontálně“ romantiku, akci, napětí či smích, tak v poslední době tohle všechno kmihá ještě „vertikální“ mezi vážností a parodičností. Jak plyne z kombinatoriky, to už nám dává slušnou dávku všemožných variací ve způsobu, jak film poskládat dohromady. Je sice fakt, že Jack Reacher je spíše seriozně míněná podívaná, která nepatří do úplně stejný sorty filmů jako Herzogův Špatnej polda nebo Hvězdná pěchota, i tak ale dost často diváka znejisťuje tím, jak z té vážnosti vybočuje. Dalo by se to říct i tak, byť poněkud elitářsky, že Jack Reacher je komedie pro chytřejší diváky a drama pro ty hloupější. (24.04.2013)

První film v multikině tento rok a hned uragán jak svině. Nahánečka mustanga s audinkou, chutnala líp než dobře ugrilovanej steak. Přestřelka v lomu, luxus všech luxusů, skvěle nazvučená, mistrovsky zrežirovaná, měla šmrnc a přímý tah na bránu. Hlavní postava byla tak zvláštní, že ani nevím jestli jí Tomík zahrál dobře nebo ne. To u Rosamund jsem rád, že jsem se jí kdysi v v jedný bondovce rozhod žrát, protože ted jsem se bažil každýho záběru ve kterým byla. Hold kočka a ještě dobrá herečka, to je kombinace, před kterou enšpígl mile rád stahuje trencle. Ze všeho nejvíc mě tenhle biják připomínal některý pecky Steva McQueena. Mělo to fakt všechno,napětí, akci, zajímavej příběh, bitky, přestřelky, výborný finále, zajímavý postavy. Všechno působilo opravdově a poctivě. Závan 70.let podpořila i výborná kamera, která se při fightu či přestřelce netřepala jak vožralá kráva, ale hezky stála na místě a dělala to co má, natáčela film a ne realitu. Že film trvá 130 minut jsem zjistil až teď, lepší výsledek už film mít ani nemůže. (17.01.2013)

Až na výjimky nemám tenhle druh filmů rád. Je natočený příliš profesionálně a má dost kvalitní obsazení, takže vyvolává dojem solidní žánrové podívané, který ale nedokáže naplnit. Režisér jako by vůbec neměl jasno, v jakém žánru se chce pohybovat. Za úvodní scénu atentátu by se nemusel stydět ani špičkový krimi-thriller, snímek se zpočátku tváří seriózně a k tomuhle výrazu se opakovaně vrací, vraždy vypadají brutálně, jenže vzápětí vážnou scénu bez jakéhokoli varování vystřídají záběry jak z bláznivé grotesky a tohle střídání poloh filmu podle mého názoru ani za mák nesvědčí. Žánrové hybridy tu a tam fungují, dokáží být někdy půvabné, až neodolatelné. Jack Reacher k nim bohužel podle mého nepatří. Konec je předvídatelný a pocit z dobře odvedených scén definitivně zazdí. Celkový dojem: 25 %. (28.01.2016)

Vůbec se Tomovi nedivím, že Reachera chtěl hrát, i když typově by tu seděl nějáký dvouapůl metrový svalnáč. Každopádně hraje parádně (místy jako by si z toho všeho dělal srandu), tihle týpci mu sedí. Precizně vystavěný příběh, důraz na dialogy a povedené bonmoty. McQuarrieho jistá ruka pomalu vede ONE SHOT až ke zdárnému cíli. Bohužel zdá se, že až příliš pomalu a dalšího dílu se nejspíš nedočkáme. Škoda. - Myslíš? - Pořád, taky to někdy zkus. (19.04.2013)

Thriller roku, jehož expozice, kdy sniper zastřelí několik lidí, by pro svou preciznost a emotivní chladnost za pár let mohla mít kultovní status (+ scéna v koupelně s baseballovými pálkami). Ale Tome, už tě nikdy nechci vidět nahoře bez./// Tvrďák Reacher by měl méně mluvit a víc konat, ale McQuarrie je rozhodně velmi slibný režisér. Sice někdy snímek balancuje mezi seriózním thrillerem a krimi komedií, ale když přistoupíte na pravidla hry, čeká vás vynikající pomalý thriller (trailer je nesmírně zavádějící) skvostná kamerou, která nabízí dlouhé záběry, jež mají svůj smysl, osudový a epický orchestrální OST doposud béčkového skladatele Kraemara a mrazení v zádech, o které se postará rozrušená Pike, ještě pořád docela charismatický Cruise, realistické kontaktní bitky a řvoucí automat s nabitým zásobníkem, že budete mít tendence se chovat za sedačku. Jen ta Herzogova bad-ass postava bývalého vězně z gulagu bylo trochu přepálená./// JR je poctivým thrillerem zasazeným do 90. let s řadou násilných scén, jejichž použití však není samoúčelné. A je osvěžující vidět dobrý krimi film bez všech těch techno-srágor jako gps nebo smartphone - zkrátka analogový hrdina v digitálním světě! Škoda jen několika dosti nesmyslných dialogů. P.S. Jai Courtney (sniper), který hrál přitepleného blondýna Varra v seriálu Spartacus: Krev a písek, je tady supersexy. [Kino] (20.12.2012)