Let’s Dance: Revolution

Je zvykem série Step Up, že jednání postav nedává elementární smysl, příběh je papírová pohádka a základní principy logiky dostávají těžce na zadnici (aneb kde sakra berou ti chudí kluci ze slumu tak exkluzivní matroš a techniku na vystoupení?). Čtvrtý díl frenčízy samozřejmě není výjimkou. Dokonce bych řekl, že úplný závěr dovedl nesmyslnost zápletky (a tím pádem celé vyznění filmu) úplně nejdál: Ústřední taneční buduje celej film kontrakulturu, která staví jidášský, kapitalistický prachy do opozice proti tradici, životu obyčejnýho člověka a živýmu umění jako takovýmu, jenom aby se v happyendovým závěru nechala koupit od mezinárodní korporace. To mi hlava ještě pořád nebere. Na druhou stranu vypadá to, že čím hloupější je téma filmu, tím lepší jsou taneční performance a tím promakanější je způsob jejich snímání. V tom ohledu je Step Up: Revolution pravděpodobně nejlepším tanečním filmem, kterej je možný vidět. (18.04.2014)

Když jdu čumět na film, který už v názvu má Let’s Dance, těžko pak můži prioritně řešit děj nebo herecký výkony, je mě to u prdele. Já sem chtěl vidět pěkný taneční chorea a to se mě tady dostalo. Moc se mě líbila akce v galarii a pak ta na setkání mocipánů. Taneční čísla nepostrádali nápad a byli hodně šik. (23.10.2016)

Bylo jednou jedno království, kde tanec řešil všechny problémy, i ty nejneřešitelnější. Princové se zde mužně plácají po zádech a neustále se chválí. Ale zničehonic je tu chudý chlapec, který by si přál princeznu všech tanečnic, ale její otec by s tímto svazkem nemohl souhlasit. Jak jinak by ji tedy mohl získat, než právě tancem. Chlapec tedy dívku zavede mezi své chudé společníky a ukáže jí, jak strašně musí žít, kvůli jejímu hroznému, megalomanskému tatínkovi. Inu princezna se rozhodne bojovat s chlapcem proti utlačování jejího královského tatínka. Spojí armádu tanečníků, kteří skáčou na trampolíně o sto šest a špulí zadky na všechny okolo. A nebyla by to správná pohádka, kdyby tento tanec tatínka nezlomil a ten nesvolil ke všemu, co si jeho dcerunka přála... zazvonil zvonec a pohádky je konec... brrr, hudební videoklip roztažený na hodinu a půl. (18.09.2012)

Taneční guilty plesure. Každý díl si říkám, že ten příběh už nemůže být tupější, ale ten následující díl mě přesvědčí o opaku. Příběh, jestli se to tím dá nazvat, by se dal shrnout tak do 5 minut a existuje zde jen jako vata mezi jednotlivými tanečními čísly. Ty jsou ale do jednoho výborné, od samotné choreografie přes kameru až po střih. V tanečních sférách si člověk opravdu nemá na co stěžovat, u tanečních kreacích se člověk baví a film díky tomu uteče. Co na tom, že zbytek nedává moc smysl a herci vypadají a mluví, jako by přišli z porna. Série, která se i přes svou tupost a jednotvárnost paradoxně asi neomrzí. (09.12.2012)

...aneb jak hudba a (především) tanec zvítězily nad chamtivostí jednoho vyčůraného hotelového magnáta. Tak za prvé příběh notně schematicky pohádkový v tomto případě neřeším a řešit nehodlám, ale za to taneční kreace stojí za to! Nápadité, pestré a velice oku lahodící...Asi jsem potřeboval totálně vypnout a odreagovat se právě tímto! Líbilo a...dost! (23.01.2013)