Thor: Temný svet

Přišel, viděl, nepřekvapil. Čistě ze staré známosti odpouštím emočně splasklou (tónem spíš moc nafouklou) první polovinu, marvelovské expozice podle šablony "z prdu kulička" už patří k bontonu. Zdá se mi nicméně, že schéma "z temných hlubin všehomíra se vynoří další kuní ksicht, který má další mega-zbraň na zničení kosmu" už začíná být docela obnošené a obehrané, Nejlepší na Temném světě není hlavní příběhová linie, ale spíš dohrávání vztahových peripetií z filmů minulých (Thor x Frigga, Thor x Loki, komediální linie s narušeným Erikem). Natočené je to zručně, teatralitu se to snaží naředit temnou fantasy notou a větší bohatostí vztahů mezi bohy. Výsledek není oslnivý, ale přinejmenším to celkem ladí (a tam, kde to neladí, to nesoulad ironicky tematizuje - skoky mezi dimenzemi). Čekal jsem nějaké větší překvapení a závan svěžího přístupu. Jenže seriálový tým najel do marvelovských kolejí a pražce netrhá. Ke konci to příjemně graduje, Natálka je (pořád stejnější) křehule, Chris hezky máchá kladivem... prostě všechno tak nějak při starém. Nic, čemu by člověk podléhal, nic přínosného, žádné nové zajímavé postavy... příjemná zastávka na cestě k něčemu většímu. Na co se vlastně zas až tak netěším. Thor: Temný svět mi potvrdil, že jediná skutečně životná linie marvelovského světa je Iron Man. Pokud zrovna nezachraňuje svět, ale rejpe se ve svých duševních záhoncích. Jinak je to prkenná kostýmovaná opera, na kterou se dobře dívá, ale která vlastně nic neposouvá kupředu. Jednička mě bavila víc, protože tam všechno vonělo novotou a detailem. Dvojka jen úspěšně vytěžuje. Edit: Ne, tu 4. hvězdu si vedle IM3 neobhájím... [65%] (05.11.2013)

Líbil se mi už první Thor pro pojetí postav spíš než celé zasazení příběhu do kulis... Druhý byl o něco silnější. Nicméně dal jsem si dva dny odklad, co si myslet o celé té jakomytologii, kterou na sebe proti jedničce nalepil. Asi je to pozitivní, Asgard je méně průzračná kulisa vytržená z reality a více fungující svět. Na druhou stranu... jakoby to, co je silná stránka, bylo zároveň slabinou, protože ten velice zvláštní tón se za mě moc nepovedlo skloubit s konceptem komiksu. Prostě asi nejde natočit film, který chce být zároveň Silmarillionem a StarWars a komedií a romancí dohromady, to je trochu overkill a čelní kolize žánrů. P.S. Nefunkční, tmavé, rozmazané 3D filmu strašlivě ublížilo. (09.11.2013)

Těžko říct, kdo v tom lítá jak nudle v bandě víc, jestli Thor a nebo Alan Taylor. Rutiní, nezajímavá a spotřební pohádka, která ze sebe setřásla Shakespearovský odér a vydala se po stopách Star Wars. Už dávno neplatí, že to co má na sobě nálepku MARVEL musí být zákonitě božské a Thor: The Dark World to jen potvrzuje. (06.02.2014)

Štýlové pokračovanie, ktoré si po technickej stránke nesie všetky kvality a vychytávky svojho predchodcu, výrazný Branaghov rukopis však citeľne chýba. Vytratila sa ľahká poetika a výrazná nadsázka, ostal klasický mainstreamovský trhák pre široké publikum, ktorému po čase dochádza šťava. Vďakabohu za Lokiho a pár vedľajších postáv, pretože postava Thora stratila výbušnosť a božskú veľkoleposť, ktorá bola v predchádzajúcom filme všadeprítomná. Avšak palec hore za svižné tempo, neustálu zmenu prostredia, ktorá aj napriek deviatim svetom nie je prekombinovaná a rušivá, chválim efekty, akciu, hudbu a masky. Nabudúce by to ale chcelo viac sa pohrať so záporákmi a ich motiváciou. Tento štýl hrania sa dobra so zlom bol už na hranici prípustnosti mojej tolerancie. 80%. (26.05.2015)

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)