Obsahy(1)
Abatyše Jeanne, představená kláštera voršilek v Loudunu, má děsivé noční vize. Objevuje se v nich Grandier, kněz z chrámu sv. Petra jako spoutaný, veřejně vláčený heretik. Otřesný obraz je vystřídán jiným, v němž se Grandier miluje s mladou ženou... tak začíná zfilmovaná opera o třech dějstvích, jejíž hudbu složil polský skladatel Krzysztof Penderecki v letech 1968-1969. Skladatel sám je autorem německého libreta na motivy Whitingovy dramatizace novely Aldouse Huxleyho. Drama vášně, závisti, pomsty a posedlosti. (Wecfarien)
(viac)Recenzie (1)
Horor v podobě opery! Předlohu neznám, ale příběh Urbana Grandiera jsem kdysi četl v nějakém Pitavalu. Osobně okouzlující kněz Grandier zřejmě nebral slib celibátu nějak vážně, a vůbec si nadělal svým chováním dost nepřátel. Představenou místního kláštera uršulinek byl nařčen z čarodějnictví a piklů s ďáblem, ale podvakráte byl zproštěn žaloby, a po návštěvě biskupské komise rychle zmizely i excitované stavy jeptišek. Nakonec byl však svými nepřáteli nařčen i z piklů proti kardinálu Richelieuovi, což bylo účinější. Byl zatčen, krutě mučen, odsouzen a zaživa upálen, ač všechna mučení přestál a přiznáni z něj vynuceno nebylo. Tento příběh o manipulaci, davové hysterii a účelovém fanatismu je zde zachycen jako záznam divadelního představení, jen občas obvzláštněný dvojitými záběry. Přesto působí velice syrově a poprava dokonce i dosti naturalisticky. Nejsem znalec ani příznivec moderní vážné hudby, takže mi trvalo než jsem si zvykl, ale nakonec byl tento film velice působivý, občas až expresionistický, ač samozřejmě silně stylizovaný. ()