Michael

Kinematografická reakce na rakouský fenomén posledních let, na dlouhodobé věznění a zneužívání dětí (případy Fritzl či Kampuschová), rakouské provenience. Michael je snímek velmi promyšlený / až ledově klidný / bezemoční / cynický. Tato forma koresponduje s počínáním hlavní postavy a její oběti / hračky / přítele… Plus za perfektně načasovaný střih! ~ Film o rozporu mezi tím, co je a co není vidět. Mezi veřejným a soukromým životem. Je třeba si uvědomit, že nic a nikdo nemusí být takové, jak se navenek jeví. I psychopat. ~ ~ To je můj nůž a to je můj pták. Co mám do tebe zapíchnout? (17.02.2013)

Michael je chladne zvrhlý a bizarný film hoci sa v snímke neukáže zhola nič takého, z čoho by vás strašili nočné mory. Paranoja vás však prenasleduje po celý čas. Vy viete presne, čo sa tam deje ale ani za nič si to nechcete pripustiť. Michael je muž v produktívnom veku. má vlastný dom, auto a celkom dobre sa mu darí. Akurát iba býva sám. V pivnici drží malého 10 ročného chlapca... Stará sa o neho a zo začiatku asi 5 minút sa vám zdá, že je to jeho syn avšak jeho výchovné metódy sú tak trocha brutálne. Ale potom už divák pochopí, že muž je únosca a chlapec je jeho sexuálna hračka. Pozerá sa na to ťažko ale ide o parádny film kde mi vadil iba ten klasický festivalovský klišé otvorený koniec. (17.03.2016)

Jeden z těch filmů, po kterém jsem nebyla schopna slova a nejradši bych se na chvíli někam zavřela. Téma je už samo o sobě strašně silné, ale za způsob zobrazení si Markus Schleinzer zaslouží velké uznání. Mráz mnou projížděl od začátku do konce, velká síla tkví v neviděném, divák ani nechce vidět, co se děje za zavřenými dveřmi, popadnout dech má problém stejně. Na psychiku velmi těžký snímek, po skončení mi příjemně rozhodně nebylo a i přesto, že počet dialogů během filmu by divák hravě spočítal během chvilky, tak toho film vlastně dokáže říct obrovské množství. Snímek, který z paměti jen tak nedostanu a který bych navrhovala promítat povinně. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu. (04.06.2012)

Prolixní děj, rigidní kamera, místy splín. Režisérovi zřejmě šlo o to, aby si divák dokreslil pokračování neřestných situací, nicméně ve mně to vyvolávalo spíše opak. Film se veze v mírném duchu a o nějakém mrazení nemůže být ani řeč. Téma je sice znepokojující, avšak můj pocit z něj je takový, že kluk je jen nedobrovolným hostem v domě osamělého muže. Zpočátku si divák může myslet, že desetiletý Wolfgang je synem Michaela, až poté zjistí, že to je jinak. Je ušlechtilé nechat na divákovi, aby si domyslel, zda kluk přežil či nikoliv, jenže ho staví do role rodičů, kteří nevědí, zda jejich unesené dítě žije nebo je mrtvé. (03.12.2016)

Studie nedobrovolného soužití pětatřicetiletého pedofila Michaela s desetiletým klukem. Film je vskutku prvotřídní díky svému konceptu - dlouhé záběry jsou střižené přesně ve chvíli před zakázanou diváckou vědomostí, protože sám divák je člověk pozorovatel kromě filmového světa i toho reálného. Práce na tomto filmu je opravdu perfektní, od minimalistického dějového scénáře až po vykreslenost ústředních postav a skvěle zahranými vybranými herci, dále chladně nezúčastněné snímání samotné kamery, které naráží na realitu a evokuje jí dojmem, že se toto opravdu neděje. [9/10] (14.04.2012)