Konkurs

Formanovské základy jsou zde již patrné, i když (stejně jako v případě "Kdyby ty muziky nebyly") se pan režisér a stejně tak i parta okolo něj teprve rozehřívali a brousili si nástroje na "Černého Petra". I tak je to příjemná podívaná, která v dnešní době Superstar a X Faktorů stále nabývá na aktuálnosti. 70%. (25.10.2009)

Souhlasím s názory, že Konkurs  je pouhou předzvěstí Formanovy následující legendární (a pro mě zcela geniální) české trilogie Petr-Lásky-Panenka a i kdybych se chtěl podívat na Semafor ve zlaté éře, dal bych radši  přednost Kdyby tisíc klarinetů nebo o rok novějšímu Recitátu. Přesto dostane Konkurs čtyři hvězdy, protože to jsou pořád šedesátá léta a  šedesátkový Semafor a i v tom předcházejícím hudebním čísle Křesadlové s dvěmi dalšimi děvčaty je šedesátkové atmosféry až, až (Ty ji znáš? Neznám, ale je mi protivná. Proč? Mně se líbí. Tak jak zpívá, prosimtě) Možná  jsem jenom byl zklamán, že samotný konkurz s malým k tvoří slabou půlhodinku 78minutového filmu. Co si ty slečny asi myslely, když to později viděly? Každopádně takové natřásání před pány Suchým a Šlitrem má vážně svou hodnotu ve vyobrazení tehdejší situace. Ten závěr je trochu podobný s koncem Platovlásky, kde si Andulka vymyslela chlapce, zde děvčátko úspěch v divadle. Před semaforskou druhou částí má první povídka Kdyby ty muziky nebyly zdlouhavé motorkářské scény, ale v monolozích tří dirigentů už se hodně projevuje ta Formanova touha a schopnost  zachytit autentické momenty života. Zpočátku to možná ještě  není tolik vtipné, ale pak už se začnou objevovat perly. Nehrajeme proto abychom někomu vyrvali slzy, ale příbuzní ať si zapláčou. Zaplatili jsi to.  (31.10.2022)

z dnešního pohledu přetechnizovaných filmů a rychlých střihů velká nuda. navíc forman natáčel většinou pouze obraz, neměl na kameře mikrofon a dialogy jsou pak dotočené a synchron je mnohem horší než u jednohlasého simultáního videodabigu za socializmu. Některé dilaogy chybí úplně, tohle je pro mistra spíš ostuda. (06.09.2007)

Necelých 40 let před vznikem všech těch amerických, evropských i česko-slovenských Pop idolů, X-factorů, Superstar a dalších talentových TV-shows natočil Miloš Forman z autentického prostředí konkursu divadla Semafor polo-dokumentární film, který svým obsahem zcela připomíná zmíněné současné komerční spektákly. Legendární dvojice muzikantů, zpěváků i komiků dvou nesmrtelných Jiří, Suchého a Šlitra, úvod s ukázkou semaforského představení Jonáš a tingl-tangl, přípravy a zkoušky mladých uchazeček, záznamy pěveckých výkonů pěkných, vtipných, nepovedených i vyloženě příšerných (Hvězdná pechota roku 1963 ? :o))) včetně zajímavého sestřihu jedné nejčastěji zpívané písně (níž byl velký hit Oliver Twist),... a nechybí ani pohled do zákulisí, kde (ne)jedna dívka prožívá hořké chvíle z neúspěchu. Úplně jako dnes v zmíněných pěveckých soutěží, které se s vývojem času mění čím dál víc přesně na tzv. reality-shows tohoto typu. Konkurs má sice otevřený závěr, ale dnes již víme, jak velikou hvězdou se na několik let až do osudového srpna 1968 stala jedna ze zdejších uchazeček, Yvonne Přenosilová. Netrvalo dlouho a v semaforském představení Ondráš Podotýká zahvězdila se svým prvním hitem Roň slzy. ... Spolu s první povídkou Kdyby ty muziky nebyly (coby polo-dokument tentokrát o dechovce), která přinesla zase veliký objev kapelníka a později filmového herce Jana Vostrčila, přináší Konkurs jedinečný dobový pohled na uvolnějící se atmosféru ve světě československé hudby, divadla i filmu v první polovině 60.let. A nenápadní narážky na politiku a společenskou situaci jsou opravdovými perličky... ,,ale do kterého mikrofonu zpívat ? Do tohodle nebo do toho druhého nebo do obou?" / ,,Vyberte si, kam je vaše ctěná libost, my jsme demokrati!" 80% (30.10.2017)

Britští tvůrci Pop Idolu (předobrazu Česko Slovenské Superstar) by měli proplatit Miloši Formanovi a pánům kolem divadla Semafor autorské poplatky, ten koncept s prvky reality show totiž již na začátku 60. let vymysleli naprosto dokonale. Charisma Jiřího Suchého a krystalizující autorské metoda Miloše Formana daly tomuto polodokumentárnímu filmu ještě něco navíc... (05.02.2012)