Černý Petr

komedie??? HOROR to vůbec dokoukat... chvílemi jsem s tím měl opravdu problémy, ale vždy se mi povedlo sebrat sílu, nicméně lituji, že jsem to nedokázal vypnout dřív než na konci! neskutečně, ale neskutečně ubohé výjevy z "dobrodružství" jednoho učně, na kterých mě zaujaly jen dlouhé pasáže bez střihu, jinak neuvěřitelně nudná bída, která mě doháněla k šílenství... zdejší vysoké hodnocení za absurdně stupidní rozhovory a "děj" ničem absolutně nechápu. rychle panáka, ať zapomenu na těch zabitých 85 minut! 20% (28.10.2008)

-Smím prosit? -Dyť nehrajou. Nestárnoucí portrét mladého člověka na rozcestí i výpověď o zacykleném světě mezigeneračního neporozumění. První Formanova spolupráce s Papouškem (a třetí s Passerem) přináší řadu nádherně nenucených poloimprovizovaných dialogů (resp. monologů otce, vzorového patriarchy ze staré školy). Mohli bychom filmu vyčítat nevyrovnaný rytmus (o jehož kontrolu se třeba v Láskách staral Menšík), jenže agonie trapnosti a rozpačitého ticha, která nemá konce, zapadá do snahy ukázat mládež bez idealizování, takovou, jaká skutečně byla (a nejspíš stále je) - váhavá, nesamostatná, bez ambicí. Mladí hrdinové nemají vzory, které by následovali a sami se k činnosti motivovat nedokážou a vlastně ani nemají prostor k tomu, aby se rozhodli nezávisle. Petr nechce či nedokáže být ani fízlem bdícím nad zákazníky, ani tvrdě makajícím dělníkem. Zajímá ho jen Aša, kterou ale zase moc nezajímá Petr (pokud zrovna nepotřebuje nakládané okurky ze samoobsluhy). Svou dramaturgickou rozvolněností (několik volně provázaných epizod bez výraznějšího vývoje zápletky nebo hrdiny) zachází film podobně daleko jako některé experimenty francouzské nové vlny (např. U konce s dechem). Výsledný efekt je ovšem diametrálně odlišný - přiblížení se skutečnosti, nikoliv její rozbití. Zakončení nikam nevedoucího cyklu Petrových drobných trapasů a otcových velkých moralizujících výstupů mrtvolkou (přerušenou jedním příznačně apatickým pohledem) pak podobně jako „zatuhnutí“ postav v Intimním osvětlení vydává za tisíc slov. 90% Zajímavé komentáře: genetique, Radko, Kimon, jahol, slunicko2 (14.06.2012)

Klasika. Nejlepší česká teenagerská komedie (z níž by si současní tvůrci měli brát příklad). Trochu mě mrzí, že film nemá nějaký významnější děj, jedná se v podstatě o slepenec skvělých scének. To je však i výhodou, protože celý film tak nějak evokuje takovou tu bezstarostnost mladého věku, kdy k „významnějším dějům“ ještě nedochází a nebo na ně každý peče. (12.05.2006)

Naprosto jednoduchá, ale přitom tak zásadní filmová revoluce. Revoluce v podobě krátkých holčičích vlasů, všemožných tanečních kreací, ale hlavně velký generační skok. Tuctový obraz jednoho nemotorného panice, který si se svou povahou neporadí ani v zaměstnání, na zábavě či na rande. Neporadí si s ní ani doma, kde je vystaven nekompromisním životním radám a moudrům svého otce a přikyvující matky. Jedinečná přirozenost postav, vynikající režie, dialogy a samozřejmě naprosto výborné skladby. Dokonalost dolaďuje Čeněk Semerád, a jeho nádherně rozfázované alkoholové opojení. Zlatá šedesátá ala Miloš Forman. (21.01.2013)

Výborně vypointované vtipné dialogy. Námět a scénář: Jaroslav Papoušek. Čas v životě náctiletého učně Petra plyne během několika málo dnů relativně poklidně a zdánlivě se nic neděje. Ovšem zachycení každodennosti je, myslím, stoprocentní. Jednotlivé dialogy mezi vedoucím - Petrem, otcem - Petrem, matkou - Petrem, Pavlou - Petrem (ty byly jako vystřižené ze Škvoreckého Prima sezony) nebo Čendou - Petrem mi přišly jako monology, kdy jedna strana moc nevnímala tu druhou. Za všechny: Čenda:"Ahóóój! slyšíš to? Petr:"Hoj" Č: "Říkám ahóój." P:"Hoj". Další hlášky:1. Čenda: "Smím prosit?" Dívka: "Vždyť nehrajou." 2. "Zelená uklidňuje oči." "Tak proto jsou krávy tak klidný." 3. "Představ si, že Pavlu Vrbovou olizujou plameny." "Plameny se maj." Zajímavý komentář: Radko. (04.01.2009)