Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (82)

milford 

všetky recenzie používateľa

Snaha o napodobení Indiho, ale takovou blbou a odpuzující formou, až to není možný. Místama jsme se zasmál, ale to bylo spíše v rámci totálně nelogických scén, nějaké vtipné momenty sami o sobě jsem nepostřehl. Fakt nechápu, jak to mohl takhle někdo zrežírovat, ale tak na německý TV film je to asi dostačující, němčouri mají dost odlišný vkus. Hvězda za to minimum hlavolamových nápadů, který jsem jinde neviděl. ()

draggo 

všetky recenzie používateľa

A já jsem navzdory černému zbarvení spokojen. Tyhle filmy o honbách za starobylými artefakty mám rád skoro ve všech podobách, a ani tahle německá televizní slátanina mě nezklamala. Samozřejmě že je to blábol opisující z tisíce zdrojů, kde jde logika do háje ještě před úvodními titulky, ale je to celkem zábavné a kouká se na to hezky. Film krásně ubíhá, příběh dokáže i přes svojí hloupost zaujmout, hlavní představitelé jsou celkem sympatičtí, a navíc uvidíme, jak je v Německu hezky. A navíc jsem se mohl mnohokrát pobavit na účet tvůrců při některých naprosto kýčovitých či nelogických scénách (či obojího dohromady, a je jich tam spousta), takže prostě špatné hodnocení dát nemůžu. V rámci žánru je to sice spíš podprůměr, ale jelikožmám žánr rád, tak nám z toho průměrné hodnocení vyleze. /viděno v TV: 60% a 3*/ ()

Reklama

Shinnie odpad!

všetky recenzie používateľa

Toto bola asi najväčšia blbosť ktorá vznikla v dejinách kinematografie. Ok, preháňam, ale určite patrí k najhorším. Po nesmiernej dávke nelogickostí, trápností a typického zhovadeného príbehu tuctových dobrodružných filmov, si už prinajmenšom najbližší rok nepozriem žiadne "pátranie za pokladom" teda ak vobec pretože z tohoto žánru sa ťažko nájde pozerateľný kúsok. Avšak napríklad aj Flynn Carsen je oproti tomuto nesmierne kvalitný. Achjaj... ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Kvalit Šifry Karla Velikého to už sice nedosahuje, Sadlera navíc vystřídal Wiesinger, jemuž chybí ona zasmušilost a jisté charisma Sadlera, vlastně vypadá spíše jako pokoutní prodavač pojistek, než dobrodruh, ale tak budiž. Otravná dcera zůstala, Justus naštěstí není za úplného hlupáka. Příběh jede v původním mustru a odhaluje další zajímavá místa německé historie. Ke kladům patří účast Jürgena Prochnowa a sem tam skutečně napínavé nebo zábavné scény (přece jen ta svatba v bavorském stylu měla něco do sebe). Bettina působí velmi sexy a má tu jednu částečně svlékací scénu, takže i to potěší. Vadí mi ale určité prostoje, zbytečná vata, kvůli níž je snímek zbytečně natažen a stopáž mohla být kratší. A pak mi vadí všechna ta nesmyslná vodítka - jak dostal Goethe do lebky stroj, aniž by lebku rozřezal? Jak dostal Goethe do Wallhaly vodítko, když stavba byla dokončena 12 let po Goetheho smrti? A ty prostory pod Magdeburskou bránou fakt při stavbě metra nebyly nikým odhaleny? Ale no tak. Být ta vodítka a celkové vyznění více uvěřitelnější, a mít to více vtípků (ne, že by nebyly, ale občas to žel už působí jako vaření z vody), asi bych hodnotil víc. Mimochodem, jak skončila ta chladnokrevná vymakaná zabijácká mrcha? Ta rána svícnem ji myslím neodrovnala navždy. A ostatně - i ten příběh za samotným kopím a dědictvím rodu mohl být daleko hlouběji a zajímavěji propracovaný. Takže jen průměr. Ale oproti třetímu dílu pořád ještě super. ()

Pitryx 

všetky recenzie používateľa

Tak se nám narodil německý Indy, radujme se, a celkem podařený, veselme se. To byl remake?? Německý Indy toho hodně kopíruje od amerického kolegy. Bohužel tomu dost věcí chybí. Ale přesto se mi film líbil a bavil jsem se. A že si z toho němci v některých scénách udělali reklamu na svou zemi nebo kroje je čistě jejich věc a vůbec mi to nevadilo. To, co mi vadilo, byly občasné kydy se svatbou a postava Krimi, za to jde hodnocení dolů. Ale jinak je v tom perfektní hudba, má to švih a je to prostě zábava pro celou rodinu. A jde to i bez spousty mrtvol.///*** a půl!!!! ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama