Honba za Kopijou osudu

Tak tohle se německým tvůrcům moc nepovedlo. To už natočili jiní a mnohem líp. Nejedná se o nic objevného v daném žánru, protože to nemá šmrnc snímků typu Indiana Jonese, Lovců pokladů, Flynna Carsena, Lary Croft či Šifry mistra Leonarda, z nichž byl příběh poskládán, takže o originalitě nelze hovořit. I po stránce kvality byly podobné americké filmy mnohem dokonalejší a nápaditější. To bych srovnávala nesrovnatelné. Postrádalo to dávku napětí, která k těmto filmům patří o vtipu či humoru nemluvě. Ani hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli. Kladně bych hodnotila přírodní lokace v nichž se natáčelo a fakt, že jsem si v klidu odcházela od televize uvařit čaj a vyřídit telefony, aniž by mi něco podstatného uniklo. (19.07.2012)

Kvalit Šifry Karla Velikého to už sice nedosahuje, Sadlera navíc vystřídal Wiesinger, jemuž chybí ona zasmušilost a jisté charisma Sadlera, vlastně vypadá spíše jako pokoutní prodavač pojistek, než dobrodruh, ale tak budiž. Otravná dcera zůstala, Justus naštěstí není za úplného hlupáka. Příběh jede v původním mustru a odhaluje další zajímavá místa německé historie. Ke kladům patří účast Jürgena Prochnowa a sem tam skutečně napínavé nebo zábavné scény (přece jen ta svatba v bavorském stylu měla něco do sebe). Bettina působí velmi sexy a má tu jednu částečně svlékací scénu, takže i to potěší. Vadí mi ale určité prostoje, zbytečná vata, kvůli níž je snímek zbytečně natažen a stopáž mohla být kratší. A pak mi vadí všechna ta nesmyslná vodítka - jak dostal Goethe do lebky stroj, aniž by lebku rozřezal? Jak dostal Goethe do Wallhaly vodítko, když stavba byla dokončena 12 let po Goetheho smrti? A ty prostory pod Magdeburskou bránou fakt při stavbě metra nebyly nikým odhaleny? Ale no tak. Být ta vodítka a celkové vyznění více uvěřitelnější, a mít to více vtípků (ne, že by nebyly, ale občas to žel už působí jako vaření z vody), asi bych hodnotil víc. Mimochodem, jak skončila ta chladnokrevná vymakaná zabijácká mrcha? Ta rána svícnem ji myslím neodrovnala navždy. A ostatně - i ten příběh za samotným kopím a dědictvím rodu mohl být daleko hlouběji a zajímavěji propracovaný. Takže jen průměr. Ale oproti třetímu dílu pořád ještě super. (02.04.2018)

I když existuje pár výjimek (Gansel, Tykwer), tak německá tvorba stojí za jednu hodně velkou píču. Kopí osudu je příkladným zástupcem téhle definice, protože ta půl hvězdička, kterou ode mě dostalo, dávám pouze a jenom za vtipnost, která ovšem nebyla zamýšlená. Jinak to byl čistý odpad!, protože taková sračka se jen tak nevidí. 10% (05.07.2017)

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. (19.07.2012)

Je zábavný sledovat jak se němci snaží uplácat cosi, ale když ono to zoufale nefunguje. Určitá naivita a brakovitost, která je u Indyho zábavná, je tady jen trapná, herci nehrají (ne žeby měli co hrát), scénář je vyloženě blbej a krade kde může. A tak jediné pozitivum, které mi tento podařený kousek přinesl, je poznání, že v Německu mají pěkně a stálo by za to se tam někdy mrknout. (25.07.2011)