Charly

Vědecky laděný Rain man, který má místo velkého bratra velkou sestru. Cliff Robertson hraje velmi vkusně a přirozeně, takže jeho postava ani na vteřinu nesklouzává do jakéhokoliv pitvoření, ale je uvěřitelným mentálně zaostalým člověkem. Je škoda, že příběh je opravdu dost jednoduchý, ale potěší závěr... I přes délku 103 minut mi přišlo, že jisté pohnutky a dějové skoky (např. po incidentu s učitelkou) mohli být více rozvedeny a hlavně smysluplně vysvětleny (stejně jako chování třeba učitelky po útoku...). Snímek tak působil trochu stroze a prostříhaně a sci-fi prvků je tu opravdu minimum, v podstatě pouze samotná operace, která vede k zvýšení IQ hlavní postavy. (30.12.2009)

Nejedná se o klasické sci-fi, na jaké je běžný divák zvyklý. Svým formátem a zpracováním bych ho přirovnal například k českému snímu "Dvojrole", který se také obejde bez vědeckofantastických prvků. Cliff Robertson úžasně ztvárnil povahové rysy člověka, kterému se bude během experimentu zvyšovat inteligence. Tady film naráží na myšlenky, které se mi po skončení filmu vštípily do hlavy - znamená zvýšená inteligence ztracené přátele? Proč se lidé, které by ani nenapadlo vysmívat se slepci nebo mrzákovi, smějí idiotovi? Anebo géniovi? Obojí je odchylka od normálu, kterou společnost dokáže vytrestat. Závěr je velice filozofický a musím říct, že při tom vědomí mě jímala hrůza. (30.06.2013)

Když jsem byl kluk, líbilo se mi, že se z idiota stal nadprůměrně uvažující člověk. Po těch letech jsem si zapamatoval neúnavnou snahu Charlyho porazit myš v závodu v bludišti. Takhle jsem to prezentoval své starší dceři. Nakonec ji to moc nebavilo a to pro ty prvky, které jsem si nezapamatoval. Po těch letech mi připadalo, že se dívám na jiný film. Takže abych ten neurazil ten film a ani náctiletého sebe, dávám univerzální tři hvězdy. (15.05.2018)

Viděl jsem to kdysi dávno, zůstala ve mně silná stopa dojmu.Tenhle film se obírá zcela původní myšlenkou, či tezí, jak se bude chovat, či jak by se mohl eventuálně chovat člověk, který se najednou dostane do "normální" společnosti a struktury jejích vztahů a nebyl přitom alterován výchovou a zpětně působením celé společnosti. Jde o science-fiction, ovšem velice dobře udělanou a oblečenou do civilních šatů. Oligofrenní člověk se ocitá na místě, které jsem uvedl před chvílí.A sledovat jeho vývoj a hlavně vývoje reakcí okolí je pastva.Je něco jako let meteoru atmosférou, intenzivní, oslnivý, působivý, ale krutě krátký.Nechci popisovat jednotlivé pasáže filmu, ale byl dost působivé.Krátký milostný vztah tvoří jen šlehačku na malém dortu, který hrdinovi bylo při jeho postižení dovoleno ochutnat.A finále na dětské houpačce je jen krutou a alegorickou tečkou za jeho výletem do "normálního" světa.Anebo jiného, než normálního? Hodnotím vysoko. (09.03.2011)

Velmi zajímavý film, kde se z naprostého sympatického hlupáka stane zázrakem vědy génius. což samozřejmě není bez následků. Toto téma je pojato dosti osobitě přidány prvky hippies, indické hudby, ale také zde marně budete hledat šťastný konec. Robertsonovi jsem věřil vše co zahrál, působil opravdu věrohodně. (25.03.2013)