Nový Peking: Přerod města

Čína platí za vůdčí ekonomickou sílu 21. století a nikdo nedokáže narušit největší stavební boom ve světových dějinách. Peking zažívá ten nejprudší přerod od doby, kdy Haussmann v 19. století přestavěl Paříž. Olympijské zástupy žasly nad novou tváři Pekingu při odhalení působivé sbírky symbolů od nejuznávanějších světových architektů: Vodní kostky a Ptačího hnízda, Národního divadla, televizní věže CCTV a pekingského mezinárodního letiště. Vzhledem k tomu, že dopad zahraničních architektů na Čínu možná přesahuje symbolické stavby, které vytvářejí, někteří obyvatelé Pekingu vyjadřují obavy, zda tyhle budovy náleží k jejich kultuře a zpochybňují jejich prvenství na poli světové architektury. Dokument vznáší otázky o budoucnosti Číny, ale je především portrétem města s význačnou kulturní a intelektuální identitou, která se zde dne na den ztrácí. (oficiálny text distribútora)