Umenie zapadnúť

Neuvěřitelně příjemné americké nezávislé léto, které dokáže být příjemné jenom tehdy, pokud Vám Freddie Highmore, kterej je chytrej jak rádio, sedne. Jeho postava je totiž inťouš na čtyřicet způsobů, který má svůj svět, svoje jednání a nehledí na nic jinýho. Všechno zachraňuje taky, i když trošku normálnějc, zvláštní Emma Roberts, která mi dělá radost v každém filmu. Někdo tvrdí, že je nepříjemná, já s tím takový problém nemám, ba naopak, moc hezky se na ní kouká. Uvidíme, jestli se časem objeví i v nějakém větším filmu. (10.03.2013)

Já pořád čekám. Pořád čekám na teen film o studentovi, který nebude jak přes kopírák, bude prostě skutečně "divný" a spolužáky nepochopený, ale nebude to žádný obří nerd nebo hipsterský pseudoumělec s (nemusí být, ale může) nihilistickými sklony. Jako jo, třeba Oliver Tate se trošičku vymyká oběma skupinám, ale přece jen pořád spadá do té druhé kategorie. A George z tohohle filmu, Umění zapadnout, je rozhodně ta stejná skupina. Sice bych ho v některých věcech chápal, ale v některých chvílích byl na facku. George je prostě študák, co věří tomu, že je všechno na hovno a že jednou stejně chcípne, takže totálně kašle na školu i na blížící se maturitu. Má sice talent na kreslení, ale i tak neví, co se životem, ani kam se posunout dál, takže na všechno sere. A tak si nějak přežívá. A pak, zničehonic, se o něj začne zajímat Emma Roberts. Proč, se nedozvíme. To, že je ta scéna totálně nerealistická (4 roky s nikým na střední nemluvíte a najednou za vámi přijde holka a začne se s vámi bavit? Tomu mám fakt věřít, jo?), film úspěšně ignoruje. Pak ho Emma Roberts seznámí se svými kamarády a on s nimi začne kamarádit taky (tak ještě jednou, fakt se s někým tak rychle spřátelí, když celé 4 roky žádné přátele neměl?). On se pak zamiluje, pak se stane pár totálně klišovitých a (pokud jste viděli pár podobných filmů) lehce odhadnutelných "zvratů", ale jelikož jsou to spoilery, tak je zde vypisovat nebudu. A nakonec se vyléčí z depek, dockvane mu, co od života vlastně chce a má to happy end. Nejhorší na tom všem je, že tomu filmu chybí nějaká uvěřitelnost nebo aspoň něco, co by z toho udělalo něco víc, než průměrné kýčovité teen drama o outsiderovy. Umění zapadnout se od jemu podobných filmů nijak neliší a i když jsem se s hlavním hrdinou ztotožnil víc, než u neskutečně přeceňovaného a kýčovitě přeslazeného The Perks of Being a Wallflower, i tak prostě víc jak lepší 2* dát nemohu. Chybí tomu ta realističnost, uvěřitelnost. Btw, kde bral prachy, když chodil s tou holkou na večeře a občas s ní jel taxíkem, když peněz jeho rodina moc nemá? A pochybuji, že takový přemýšlivý depkař chodí někam na brigádu. Lepší 2* (21.04.2020)

The Art of Getting By se asi nejen u mě nevyhne srovnání s It's Kind of a Funny Story - díky Emmě Roberts a v podstatě stejnému žánru. Pak ale tenhle snímek působí dost šedě a skoro bez nápadu, což je určitě škoda, protože jinak se jedná o solidní (trochu romantické) drama s docela příjemnými herci a melodickou hudbou. 65 % (16.08.2012)

Romantický film je žánr značně zkažený dobou. Právě tenhle druh filmu (+ komedie) je nejvíc prolezlý hromadou nevkusných a podlézajících patoků, drnkajících na strunky náctiletým puberťačkám nebo ženám se "špatnou" zkušeností, kterou jsou schopny si v podobných kouscích pokaždé nalézt. Kvalitní romantický film se mi tak dnes hledá jen velmi těžko. Snad jako muž nedokážu ocenit ony krásy žánru, což s jistotou nemůžu popřít a hlavně tomu sám nevěřím. Pokud byl pro mne v minulosti nějaký “romanťák“ dobrý, tak musel být minimálně odehrán na kvalitním a zajímavém pozadí (např. MĚSTO ANDĚLŮ, LEGENDA O VÁŠNI, POSLEDNÍ MOHYKÁN, ZÁPISNÍK JEDNÉ LÁSKY atd.). THE ART OF GETTING BY je díky tomu pro mě hodně rozporuplný. Klidná a uvolněná atmosféra s dojemně hrajícím Freddiem Highmorem je nezvykle poutavá. Člověka to baví sledovat, i když se na obrazovce celkem nic zvláštního neděje. Velký cit hlavních dvou postav pro milostné drama je obdivuhodný, Emma Roberts se svým vyspělejším, protřelejším a přesto nevtíravým vzhledem lehce nesedí k dětskému, ale sebejistému vzezření Freddieho Highmora, což není, jak by se mohlo zdát nedostatkem, naopak tím podoba jejich vztahu a tím i podoba filmu a celého příběhu získává zvláštní kouzlo, má svou osobnost. Film nám ukazuje i malichernost lidských cílů a snah, které dávají smysl, až když máte opravdový důvod a ne jen chabou potřebu. Prostředí jakékoliv školy a studentského života v podobných filmech je právě pro mne oním osobním nedostatkem. Je to paradox, jelikož nelze herce a příběh v této podobě od prostředí oddělit. Je to hra na flašinet, kterou může zachránit jen vaše momentální rozpoložení a um flašinetáře, což se tady daří perfektně. Věřím, že to není poslední film Gavina Wiesena a těším se na jeho další, stejně jako na další role Freddieho Highmora. (13.12.2011)

Tak příjemný romantický film jsem už dlouho neviděla a že se těhle romanťáků děsím. Zdejší popisek filmu je jaksi mimo, takže to uvedu na pravou míru. George je zamlklý a nepochopený. Nesnáší školu, protože ho nudí a přijde mu, že se neučí nic užitečného do života (což trigonometrické rovnice opravdu nejsou). Zkamarádí se se Sally, o které jako diváci nevíme, jestli si zakládá na známkách, spíš je průměrná studentka. Nebyl do ní dlouhá léta zamilovaný, prostě se potkali a přeskočila jiskra přátelství. Přátelství, které se postupně změní v určitou náklonnost a touhu být i něco víc. Jenže George je nesmělý, neví, jak dát najevo city a Sally je hlupačka, co jen vyčkává, kdy se k něčemu chudák chlapec rozhoupe a totálně jejich přátelství zničí ve chvíli, kdy mu nabídne sex a následně řekne, že to byl jen vtip. Film nezachází do žádných klišé romantických filmů, je uvěřitelný, netlačí na pilu a prostě zobrazuje život jednoho středoškoláka tak, jak to doopravdy je. Velké překvapení a Freddie Highmore FTW. PS: Mnohem víc se mi ale líbil v pozici gaye ve filmu Toast. (27.12.2011)