Chlapčica

Milé, usměvavé, ale i bolestivé a dramatické. Nejvíce se však tomuhle snímku podařilo ukázat opravdovost a lidskost. I když se tenhle film zabývá docela zásadním sociálním problémem, je to vše vykresleno z pohledu dětí, až na pár zásahů matky, a to je ten důvod, proč je to tak uvěřitelné a zároven' tak emocionální. Skvělá režie, výborně napsáno, ale co vyzdvyhuji jsou výkony dětských herců. Obzvláště se mi pak líbil vztah mezi sestrami. Skvělé 90% (11.12.2012)

Takový malý nenápadný klenot. A to hlavně kvůli přirozenému civilnímu herectví Zoé Héran i ostatních dětí. Dobře se na ně dívalo. Nebýt toho, že byl film zasazen do současných reálií, myslela bych si, že se příběh odehrává tak někdy před třiceti lety. Desetileté děti tráví celá odpoledne venku, nepoužívají žádné tablety ani mobily a dokonce mohou samy chodit na koupaliště. Taky způsob, jakým Lauřina maminka řešila dceřin problém, jako by nepatřil do naší doby. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. (10.12.2016)

Iste, iste , mohlo to oslovit nejakych sexualne dezorientovanych uzivatelov tuna- a zrejme oslovilo, vidim tu kopu 4 hviezd, ba dokonca ten jeden uzivatel dal 5 hviezd. Za co, to neviem, a vediet vlastne ani nechcem. Len tam vidim babochlapa a riesia sa vsetky ty picoviny : Transke sa paci premena z holky na chlapa, hraje minifutbal, ucastni sa rvaciek, az napookon celi takej uchylarni, ze si musi vybrat, ci bude holka ci chlap. No, bieda, bieda, mna tieto uchylarny nechavaju chladnym, i ked viem, ze dnes sa kadejaki antirasisti, multi kulti humaniste, xenofili a podobna chamrad rve za prava homosexualov a ako vidim, tak aj za prava sexualne dezorientovanych : 11 % (04.08.2018)

Krásný film o transgenderu aneb když někdo má jiné pohlaví a jiný gender. Skvěle zde bylo vidět, jak je pro společnost totiž důležité, aby si tyto dvě věci odpovídaly, ba dokonce, že to samotné, co máme mezi nohama, je nakonec tím určujícím, co nás má determinovat, a ne to, jak se cítíme. Děti dokážou být hodně kruté a v závěru jsou oni těmi strážci heteronormativního systému. Bohužel je to takový kruh, jací rodiče, takoví děti. Michaela mi bylo neskutečně líto v závěru, když ho matka donutila přiznat své "pravé" pohlaví. Také se v podobných filmech vždy objevuje motiv potřeby lidí si "ověřit", co ten člověk je, čímž samozřejmě myslí fyzicky. Šílenost a hlavně úplná zbytečnost..to vážně neumíme žít mimo binární kategorie muž/žena? Btw. strašně se mi ve filmu líbil vztah mezi Michaelem a jeho sestrou Jeanne, to prostě bylo něco dokonalého a až dospělého. (17.09.2012)

Velmi citlivě a civilně natočený snímek o dilematu jednoho dítěte a o dětstvím jako takovém. Námět je realistický, nijak zvlášť vyhrocený, asi tak, jak to v životě opravdu je. Všechny děti jsou přesvědčivé, skoro jako kdyby se kamera zatoulala na plácek a nikdo si jí v zápalu hry nepovšiml. Přes klidné tempo Tomboy dokáže zaujmout a i díky poměrně krátké stopáži se jedná o opravdu příjemný film. (11.07.2012)