Chlapčica

Složité téma, ale pro otevřenou mysl to bylo natočeno nádherně něžně a citlivě. Tomboy nám ukazuje dobrodružství desetileté Laure (nebo jejího chlapeckého alter-ega Mikaela), které může být v dospělosti zapomenuto, nebo naopak její dospělost utvoří. Tenhle naštěstí ne příliš dramatický boj s identitou mě příjemně zahřál, úsměv v poslední vteřině byl strašně milý a nakonec skládám velkou poklonu celému dětskému osazenstvu za naprosto odzbrojující výkon :-) (20.10.2015)

Prvně jsem si myslel, že je to film z nějaké bývalé africké kolonie francouzů, pak jsem zjistil, že je to ze současné francouzské kolonie afričanů. Sledování desetileté klukandy je tak choulostivá otázka, že předpokládám, že tento film přijde na přetřes v evropském parlamentu. Otevřený konec zas vypovídá o prostém faktu, že u desetiletého děcka, vám aní žádný pediatr či dětský psycholog více než film neřekne. Nakonec tedy zůstane jen ukázka zručné režie mladé autorky a hlavně překvapivé herecké výkony dětských představitelů v čele s hlavní hrdinkou. 70%. Produkce: Hold Up Films (25.03.2017)

Céline Sciamma se po Akvabelách opět dotýká tématu sexuální identity, byť v tomto snímku se jedná o náhled opravdu dětskou optikou. Vzniká tak nikoliv sociálně-psychologické drama, ale příjemný, civilní snímek, který i díky skvělým výkonům dětských herců působí autenticky. Nějak tak to prostě v 10 letech v dětském kolektivu vypadá a nemusí nutně jít o krizi v sexuální identifikaci, na tu má, pokud k ní vůbec dojde, Laura/Michael ještě pár let čas :-) (23.09.2014)

Hodně minimalistické - snad by se dala vést diskuze, zda to v této formě nebylo trochu zbytečné? Dopad matky, která se dle mého zachovala vůči dítěti nejhorším možným způsobem, by mi přišel nejzajímavější záležitostí filmu.. kdyby přišel alespoň v polovině a ve finále udal základní tón snímku. Takhle to jen vyznívá do ztracena, jako jakási hříčka. (03.01.2012)

Veľmi jemne a citlivo spracovaný príbeh nielen počiatkov dospievania, ale hlavne počiatkov veľmi pravdepodobného budúceho patologického správania sa malej Laury/Michaela. Všetko sa tu všetkého len tak jemne dotýka, nikde sa netlačí na pílu a ja mám takéto filmy rada. Tu ide o pocit. Naladiť sa na vlnovú dĺžku tohto filmu prostredníctvom jej hlavnej postavy nebol naozaj vďaka skvelému výkonu Zoé Héran pre mňa najmenší problém. Svoju postavu stvárnila naozaj presvedčivo a s citom. Videné v rámci projektu 52 films by women. (13.02.2016)