Lovec zločincov

Divím se a nemůžu uvěřit že má tento seriál tak vysoké hodnocení. Trapné, kýčovité a pitomé, to je hodnocení které mě napadá když se nad tímto seriálem zamyslím. Zápletka zaostává, zatímco hlavní hrdina, obejda z konťáku, rozsévá olovo s neskutečnou přesností, poradí si s několikanásobně větší přesilou v nesmyslných "blikacích" záběrech a pravděpodobně při tom vyřeší nějaký "atomový" problém, aby si ukrátil čas než se rozjede zápletka ve stylu: Kdo skutečně zabil mou ženu a kdo se mnou manipuluje. Bez nápadu, bez atmosféry, bez srdce a nejtrapnější na tom je, jak se snaží přilákat a zaujmout, v současnosti tak strašně oblíbeným, tématem "vláda nás všechny sleduje a zneužívá". (09.10.2011)

V tomto seriálu je odkaz na knihu Falešní bohové. Dá se říci, že Petronella Vivar (postava z této knihy), je Root (z tohoto seriálu). Následuje citace ze seriálu: Finch: „Řekněte, kdybyste něco potřebovala.“; Root: „Jen knihu z vozíku. Vrchní polička, třetí zprava.“; Finch: „Falešní bohové, pseudoepigraf v dnešní době? Lehké čtení, slečno Grovesová?“; Následuje úryvek z knihy Falešní bohové: Byla vysoká, a přitom půvabná. Seděla za psacím stolem z javorového dřeva, který se v její rodině dědil z generace na generaci, a o němž její otec hrdě prohlašoval, že jej sám Císař daroval jeho prababičce po nástupní ceremonii na Uralu. Pozlaceným mnemoperem, jehož reaktivní hrot vycítil její vzrušení a nedočkavě sebou škubal, poklepala na datatablet. Organické krystaly pera zachytily myšlenky z čelních laloků jejího mozku, a na slabě zařícím displeji tabletu se objevovala náhodná slova. Křížové tažení... Hrdina... Zachránce... Ničitel. Usmála se, a smazala ta slova letmým pohybem dokonale pěstěného nehtu s okrajem vyleštěným až na fraktální úroveň, pak se pero rozlétlo po displeji. Mé srdce plesá radostí, a hruď se mi dme ctí, že jsem to právě já, Petronella Vivar, palatina majoria domu Carpinus, kdo zapisuje tato slova. Po mnoha dlouhých letech jsem putovala z Terry, a zažila jsem přitom četné těžkosti a strázně... Petronella se zamračila, a rychle vymazala slova, která napsala; rozzlobená sama na sebe, že bezděčně napodobila přesně tu nepřirozenou afektovanost, jež ji tak dráždila v dílech kronikářů, zasílaných z přední linie Velkého křížového tažení. _ _ _ Zajímavostí je, že herečka Amy Acker (hrající Root), se narodila 5.12, což je téměř stejný den, jako narození mého spolu-studenta Valentise ze střední. (: Vysoce kvalitní scéna ze seriálu (se zednářskou podlahou!): https://www.youtube.com/watch?v=18RYreNOIKk ✔ (20.01.2014)

Hodnocení celého seriálu 95% Tento seriál patří mezi ty se slabším rozjezdem, ale vyplatí se počkat na další díly či dokonce sezóny. První díly jsou moc schématické. Na začátku epizody to nějak vypadá a pak přijde obrátka o 180%. Tvůrci si to asi uvědomili, a tak na konci sezóny přichází dějová linka, která je prokládaná zajímavějšími případy či flashbacky. Trend pokračuje v dalších sezónách a seriál finišuje... tramtaradá ... opravdickým koncem s uzavřením všech linek. Person of Interest je netradiční kriminálka, která se časem přerodí v akční thriller. Hrdinové jsou přes temnou minulost výhradně na straně dobra, což je osvěžující mezi přehršlí seriálů a filmů, kde ani nevíte, komu fandit. (13.01.2012)

Po druhý sezóně patří seriál pravděpodobně k mým oblibeným, rozhodně z těch, které zrovna běží. Do jisté míry je to tím, že v hlavní roli figuruje Ben z Lostu. Chvíli seriál působil značně epizodně, ale ke konci první řady se začal epizodní děj prolínat s dějem, co běžel v průběhu seriálu na pozadí. Druhá sezóna má podle mě ještě tak o úrověň vyšší kvalitu a více se rozmotává zápletka v pozadí. Jeden stupeň dolu je pravděpodobně za druhou hlavní postavu, která je pro mne hůře uvěřitelná. Trochu bych si tam představoval spíš Jacka Baure, někoho víc ostřejšího, než člověka, který i v nejvíc napjaté situací mluví jak když hraje Tichou poštu. Celkově rozhodně to lepší z toho co běží a doporučuji, pokud někomu chybí akční seriál. (26.02.2013)

Person of Interest staví sci-fi motiv neomylného stroje, pomáhajícíího v předstihu odhalovat zločiny, na pole detektivního žánru. Detektivka je tu základ, kde okrajový sci-fi prvek umožňuje hlavním postavám předcházet promyšleným trestným činům. Tím se z Person of Interest stalo moje seriálové provinilé potěšení. Hlavní hrdinové na rozdíl od autorit dosazených zákonem, které jsou mnohdy zkorumpované a mocichtivé, mohou pracovat mimo rámec zákona, což obvykle vede k rozličným zdravotním újmám na straně padouchů. (Tímto pojetím připomíná slušný Human Target). Hlavní postavy mají jasně stanovené typy. Finch - vědec, nerdovská postava; Reese - borec, co umí bojovat a střílet. Právě akce a zejména postava Johna Reese je předmětem mého neutuchajícího pobavení. Seriózní akce (přestřelky, kontaktní souboje) jsou plné amatérských chyb, kterých by se rozhodně bývalý špičkový voják nedopustil (krytí, pohyb v prostoru, neohrabanost). R. tak vypadá značně nepřesvědčivě a skoro legračně (Nevada: "Do každého souboje jde tak, jakoby se hlavně bál, že dostane na budku.") a každou větu pronáší, jako by sděloval tajemství nesmrtelnosti. Zkrátka provinilá zábava. S1: 4*.___Postavy zvážněly, prohloubily se a získaly na uvěřitelnosti, přibyla sympatické ženské hrdinky (a vrací se Zoe, sláva), motivy a zápletky se příjemně zkomplikovaly, zejména hlavní linie: S2 - 4*, konec 2. série za 5*. (07.06.2012)