Povolání vrah

Tohle mě tedy vůbec nebavilo.Jde o hodně komorní drama,nudné s hudbou připomínající spíše české kriminálky 70 let.Docela se divím,že Kassovitz po téhle nudě dokázal natočil brilantní Purpurové řeky.Mimochodem právě Kassovitz mi připadal jako největší slabina celého filmu.A ještě ten dabing Lukáše Vaculíka... (31.08.2014)

Tak nějak jsem se poslední dobou zakoukal do francouzských filmů. Dokáží zaujmout, jsou nekompromisní a mají smysl pro všemožný humor. Tenhle je především nekompromisní. Co mě na něm ale štvalo byla hromada nelogičností, které tu uživatel Enšpígl už vypsal. Každopádně tento příběh vraha nebyl popsán proto, aby se snažil film představit v dokonalé rovině, ale aby ukázal povolání, které si člověk nevybere. A musím říct, že mi ho ukázal skutečně tak nekompromisně, jako jsem dlouho ve filmu neviděl. (04.12.2011)

Za psychologicky věrohodné ztvárnění výuky mladého adepta povolání vraha bych dal jednoznačně 5 hvězdiček. Kombinace drsného zabíjení s kultivovanými promluvami učitele na pozadí popcornové televizní zábavy byla opravdu dechberoucí. Za povedené považuju i někěteré dějové zvraty, které byly hodně nečekané, ale tam to už začínalo drhnout scénáristicky. No a zbytek byl vyplněn dějěm/nedějem, který Vás sice nutil přemýšlet o tom, co zrovna asi prožívá hlavní hrdina, ale bylo to příliš zdlouhavé, místy nudné,takže celkový dojem z filmu jde potom zákonitě dolů. Ale to je myslím obecně problém Mathieu Kassowitze, což je dle mého velmi progresivní režisér, ale nevyvarovává se ve svých filmech takových kvalitativních skoků nahorů a dolů. Zajímavá a dle mého plánovaná byla jakákoliv absence police, vyšetřování apod. tak, aby děj nebyl narušován jakýmkoliv způsobem zvenčí. (29.05.2012)

Dvě třetiny filmu jsem si říkal, že si snad ze mě dělají srandu. Starý, senilní, pochcávající se dědula před hrobem jako nájemný vrah, který zaučuje svého nástupce... Ale poté co se nechal zastřelit pan režisér se film úplně obrátil a začal být i zajímavý a bavit. A na konci šokovat... - 8. 1. 2012 - 55% (08.01.2012)

Wagner sa takmer celý život venuje náročnému povolaniu a keď jedného dňa pochopí, že je čas zraziť opätky a odpochodovať do penzie, rozhodne sa odovzdať štafetu svojho remesla niekomu mladšiemu. Každý majster predsa túži vychovať svojho nástupcu a pokračovateľa. Problémom je, že Wagner sa venuje ozaj neobvyklému remeslu: je totiž nájomným vrahom. Raz ho však osud zvedie dohromady s istým Maxom, mladým zlodejom a z Wagnera sa konečne môže stane "inštruktor". Kassowitz rozpráva svoj príbeh nevzrušivo, chladne, doslova inštruktážne a tak je jeho najsilnejšou zbraňou cynizmus, okorenený dávkou spoločenskej nekorektnosti. Keď sa ale príbeh začne lámať do druhej polovice, akoby ho vzal do rúk iný režisér: Pribúdajú obrazové metafory a intertextuálne odkazy, cynizmus a nadhľad sa zvoľna prepadáva do mierne ťažkopádnej a prudko predvídateľnej drámy. Čoraz intenzívnejšie vstupovanie do filmovej metareality - sprostredkovanej citovaním televíznych programov plných agresivity, násila, sexu či tuposti po čase začne liezť na nervy. Vieme, čo nám tým chce rejžo povedať, len nechápeme, prečo to robí tak okato a neoriginálne. Vidieť teenagera s pištoľou v ruke, tesne po tom, čo chladnokrvne zastrelí človeka, ako spokojne sedí ďalej v byte nebožtíka a prepína v telke programy /násilie, prestrelky, sex/ mi príde viac ako "prefláknuté". Nevyvážený čudný film pre nevyvážených čudákov. (11.11.2007)