Víkend

nejdřív musím podotknout, že Víkend není moc filmový a spíš natočený polodokumentární formou, což mu však přidává na autentičnosti. Užijou si ho především diváci zaměření na konverzační dramata a navíc nesmí být prudérní, i když sexuální scény jsou natočeny decentně, ale výstižně. Navíc musím vyzdvihnout přirozenost herectví hlavních postav. Věřil jsem jim každé slovo. Děj není tak podstatný, ale je citlivě natočen a ukazuje nám snahu o sblížení 2 mužů s odlišnou povahou. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (07.07.2012)

Víkend vás jednoznačně vtáhne - detaily tváří, herectvím (Chris New prohlásil, že Andrew Haigh ho nechal scény hrát zcela podle sebe - žádné "teď se rozbreč" nebo "tohle musíš zaječet") a jednoznačně špičkovým scénářem. Konečně se v jednom jediném filmu koncentruje všechno queer ve správém poměru - queer čtení, sex, strach z vlastní orientace, střet homosexuálního a heterosexuálního světa, "divno" a snaha překonat to "něco", co může být pro každého něčím jiným. V zásadě jeden dlouhý, nekončící, emocemi nabitý dialog dvou hlavních postav se snaží v 96 minutách udělat průřez vnímáním gayů (gay vs. gay, vs. společnost...) a opět otevřít lidem oči. Je to zatraceně dobrý dialog, ale vždycky se najdou lidi/diváci, kteří nepřenesou přes srdce jinou škatulku než "heterák". A přitom z "heteráka" by taky mohla být hezká nadávka... a že jsou ve Víkendu až příliš explicitní sexuální scény? Ve kterém hollywoodském škváru nejsou? Je jedině dobře, že se tomu Víkend nevyhýbal, protože je potřeba říct "tohle není divné", tohle je "normální". A co je "normální"? "Normální je všechno, co za normální uzná společnost". Co uznáváme my? (06.07.2011)

Hodně komorní snímek o dvou homosexuálech Glenovi a Russelovi, kteří prožívají svou víkendovou romanci. Po víkendu vše končí, nedozvíme se, jak to vlastně s nimi dopadlo. Jak pokračovaly jejich životy nebo jestli se spolu znovu setkali. A právě o to je to všechno kouzelnější. Film je postaven vlastně jen na velké spoustě dialogů, na emocích a na hereckých výkonech dvou hlavních protagonistů. Otázkou však je, jestli se s nimi divák dokáže "ztotožnit" a alespoň na hodinu a půl proniknout do jejich světa. Mně se to podařilo a film ve mně, i přes svou zdánlivou jednoduchost, zanechal zajímavé pocity a vryl se mi do paměti. (21.01.2013)

Na film sa pozerali dvaja ludia. Vystudovany filmovy teoretik - elitar, clen Klubu Narocneho Divaka s este stale nevyjasnenou sexualnou orientaciou, ktory navyse rad zongluje s odbornymi terminmi z filmovej teorie, takto si dokazuje intelektualnu nadradenost nad laikmi - nedoukmi : - bude to cesky, lebo som cechoslovak : " Prave jsem byl yntelektualne konkverovan ultimativni, dekadentne hypnotickou kompozici profundalne metaforicke gastroenteralni kvintesence, ma exaltace graduje k infinite a erektilne laska mou exklusivni percepci estetiky ezotericna". Hned vedla neho sedi laik nedouk, ktory cumi na filmy preto, abych sa bavil . "No Typico, to bola ale velka tepla smradlava sracka. To som zase stupil do velkeho smradlaveho hovna"! 4 % (11.10.2016)

Je to nenásilné, nekonfliktní, bez hloupého patosu nebo do extrému dotažených citových výlevů, ale stejně mě to nevzalo. Mám dojem, že právě homosexuální vztah je téma, které téhle indii trochu škodí. Film vypráví o vztahu dvou lidí, přičemž nezáleží na jejich pohlaví. Univerzálnost tématu je skvělá, všudypřítomný závan odlišnosti mileneckého páru od zbytku světa se mi ale nelíbí. Heterosexuálové se zde, snad s výjimkou Jamieho, chovají jako skupina nechápavých homofobů, z čehož homosexuálové chtě nechtě vycházejí jako citliví altruisté, což je poněkud roztomilý mýtus. Glen prohlásil, že homosexuálové možná víc tančí, ale jinak dovedou být úplně stejná hovada jako ostatní. Takto nadtematický film by se toho měl více držet. 65% PS: Při pohledu na některé zdejší komentáře mě ale zamrzelo, že i takto jemný film dostává dementní, oplzlé nálepky - není potom těžké při tvorbě queer díla sklouznout ke šťouchancům do heteráčů. Vzpamatujte se, prokrista. (25.01.2013)