Víkend

Civilní, citlivé a realistické drama s příchutí lehounké romantiky přistupující k tématu s lehkostí, která se jen tak nevidí. Závěrečné rozuzlení sofistikovaným způsobem boří veškeré hranice mezi realističností a filmem jako takovým a na místo toho tvoří vlastní pravidla na která pokud nepřistoupíte, budete nevěřícně vrtět hlavou. Obrovské festivalové překvapení. (22.09.2012)

Občas by před sledováním filmu nezaškodilo přečíst si obsah, mrknout na trailer nebo projet galerii. Abych pak při sledování nebyl nepříjemně šokován jako se mi to stalo u Víkendu, kde jsem očekával relax u britské nezávislé romantiky v podání (žena – muž případně žena – žena :D ). Na dva pomatené ukňourané mlaskající teplokrevníky pronášející oplzlé (prý hluboké) dialogy: „Teď jsi porušil nepsané pravidlo, protože voníš mentolem a já smrdím po penisu a prdeli“ nebo přirovnání vůně chlebu pita ke spermatu, jsem nebyl připraven. A dalšímy podobně výživnými dialogy pro silné povahy se to v tomto artovém nezávislém dramatu, kde mimochodem každý heterák je homofob, jen hemží. Weekend je snímek určený i jak lze vyčíst ze zdejších komentářů snad opravdu jen pro stejně orientované jedince či pro přecitlivělé slečny/ženy. Souhlasit však musím s názorem, že film je nejspíš opravdu hodně realisticky a naturalisticky natočen, protože si nepamatuji, kdy jsem naposled tolikrát odvracel svůj zrak od obrazovky a použil rychloposuv. Mé hodnocení je pravděpodobně neobjektivní, ale víc jak dvě hvězdy dát nemůžu. Jsou případy znechucujícho (poutavě a k zamyšlení) a znechucujícího (nepříjemně) filmu a toto je ten druhý případ. Never more! // Jestliže herci hrající v tomto snímku nejsou i v reálu gayové o čemž především u Chrise Newa silně pochybuji, tak mají oba moje uznání. (11.10.2012)

Možné Spoilery. Tak tohle bylo nádherné. Tak lehce natočené, žádné vnucování jejich pocitů divákům, přirozené, psychologické otázky tam taky byly. A především velké plus za ten konec, že se z toho neudělal nějaký happyend, ale skončilo to jako v normálním životě. Prostě se potkali, strávili spolu víkend, určitým způsobem si navzájem ovlivnili své životy a potom se rozloučili a pravděpodobně už se neviděli. Krásné... opravdu nádherný snímek, který se nebojí bourat tabu a že tu bylo několik lechtivějších scének. Tohle je opravdu nezapomenutelný film. Díky Andrew Haigh. (06.06.2013)

(2x) My dva a čas. Film, který poodhaluje a citlivě interpretuje nejintimnější sféry života gayů na pozadí syrově banálního příběhu náhodného setkání dvou mužů. Vtip. Melancholie. Magické fluidum prvních dní. Zranitelnost vlastního já. Nevyrovnanost se sebou samým. Vášeň. Strach z rozloučení, které musí přijít. Rozhovor, pojatý jako detailní analýza pocitů hlavních hrdinů, funguje svým způsobem jako dokumentární vhled do současného queer světa a hloubkou svého významu výrazně překračuje hranice běžného vnímání reality. Pokládá si zásadní existenciální otázky, k nimž nabízí několik variant řešení, ale přitom nesklouzává k znechucujícímu opovržení okolním prostředím. Pohrává si s protiklady a vlastně divákovi podvědomě vzkazuje, že homosexualita je zcela normální součást lidského života. Se všemi bolestmi i radostmi, které láska přináší. #Mezipatra 2011 (12.11.2011)

Víkend vás jednoznačně vtáhne - detaily tváří, herectvím (Chris New prohlásil, že Andrew Haigh ho nechal scény hrát zcela podle sebe - žádné "teď se rozbreč" nebo "tohle musíš zaječet") a jednoznačně špičkovým scénářem. Konečně se v jednom jediném filmu koncentruje všechno queer ve správém poměru - queer čtení, sex, strach z vlastní orientace, střet homosexuálního a heterosexuálního světa, "divno" a snaha překonat to "něco", co může být pro každého něčím jiným. V zásadě jeden dlouhý, nekončící, emocemi nabitý dialog dvou hlavních postav se snaží v 96 minutách udělat průřez vnímáním gayů (gay vs. gay, vs. společnost...) a opět otevřít lidem oči. Je to zatraceně dobrý dialog, ale vždycky se najdou lidi/diváci, kteří nepřenesou přes srdce jinou škatulku než "heterák". A přitom z "heteráka" by taky mohla být hezká nadávka... a že jsou ve Víkendu až příliš explicitní sexuální scény? Ve kterém hollywoodském škváru nejsou? Je jedině dobře, že se tomu Víkend nevyhýbal, protože je potřeba říct "tohle není divné", tohle je "normální". A co je "normální"? "Normální je všechno, co za normální uzná společnost". Co uznáváme my? (06.07.2011)