Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Walton Goggins, Dennis Christopher, James Remar, David Steen (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Dej sa odohráva dva roky pred americkou občianskou vojnou Severu proti Juhu. V hlavnej úlohe s Jamie Foxxom ako otrokom Djangom, ktorý sa pod vplyvom doktora Schultza, nemeckého lovca ľudí v podaní Christophera Waltza, sám stane krutým lovcom ľudí za odmenu. Schultz je na stope vražedným bratom Brittlovcom, ku ktorým ho môže priviesť jedine Django. Neortodoxný Schultz získava Djanga s prísľubom vyslobodenia ho zo služieb bratov - či už mŕtvých alebo živých.
Úspech misie vedie Schultza k oslobedeniu Djanga, ale aj napriek tomu sa ich cesty nerozídu, pomáha mu vyslobodiť z otroctva i Djangovu ženu Broomhildu (Kerry Washington). Tá je však v zajatí bezohľadného plantážnika Calvina Candieho (Leonardo DiCaprio), majiteľa klubu, kde otrokyne ponúkajú ako sexuálne objekty a otrokov ako gladiátorov, ktorých pripravuje "cvičiteľ" otrokov Ace Woody (Kurt Russell). Django a Schultz v utajení vzbudzujú podozrenie u Stephena (Samuel L. Jackson), Candieho dôverného sluhu a ich zámer sa prezradí. Aby sa Djangovi a Schultzovi podarilo uniknúť s Broomhildou, musia si zvoliť medzi nezávislosťou a solidaritou, a medzi obetou a prežitím.
(TV Markíza)
Videá (42)
Recenzie (3 236)
Tarantinovou největší předností coby tvůrce byla vždy schopnost z prvků převzatých z filmů a žánrových kategorií určených pro velmi specifické diváky vystavět dynamickou a podmanivou podívanou pro široké publikum. "Django Unchained" v tomto ohledu představuje jeho mistrovské dílo, neboť pro dobu politické korektnosti revitalizuje motivy z šokantně nekorektních blaxploitation westernů a plantážových filmů. Více v recenzi pro Cinepur. ()
,,JAK SE JMENUJEŠ?“… ,,DJANGO.“ … ,,PRÁVĚ TEBE HLEDÁM“...... /// Co mám napsat? Že Tarantino barví na červeno bavlnu, sníh, obleky, koně i dům? (Milovníci sladkýho buďte v klidu, dort zůstane bílej…) Že vás čeká neskutečná porce Tarantinovský filmařiny (v tom nejlepším smyslu), tj. násilí, ftipu a parádních filmovejch postav? Já v těch vodbornejch plkách nejsu moc dobrej, tak bych si snad jen dovolil podotknout, že jestli si tohle NEBUDETE užívat stejně jako Waltz, DiCaprio či Jackson, tak tyhle filmy nejsou pro vás (zabalte si svýho černocha a jděte do řiti. Nebo na Jih.). Apropó Foxx: ,,Ty krávo, já tě snad začnu mít i rád!“ A protože jsem soudnej, klidně vodsouhlasím i to, že mi vadilo, jak upadlo to tempo (všichni vole věděj kde a kdy…) a že možná anebo právě kvůli tomu, mohli vo kapku sejmout tu stopáž. Asi proto ve mně ukrytá Mirka Spáčilová řve: ,,dej 4* (čuráku!)“ (viz. vysvětlivka ,,+“…), já však (ne)podlíhám a (ne)patolízalsky jdu vejš! Jsem totiž kurevsky rád, že Tarantino dal vo sobě (konečně!) zase pořádně vědět a doufám, že Django způsobí ve světě filmu stejnej povyk, jako při projížďce na koni jižanským městem. (P.S.(,,+“) to slovo bylo dost nesrozumitelné a autor komentáře vlastně jen odezíral z pysků….) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě, když se režisér nechá rozmrdat dynamitem. 2.) Jsem rád, že některý lidi furt žijou. 3.) Chcu zjistit, kdo je pro černochy větší osobnost: Lincoln nebo Django? /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Pulp Fiction je maximálny možný kult a scenáristická extratrieda. Dialógy sú zakaždým tak neskonale zábavné, že to vždy musím vidieť minimálne raz za rok. Divoký Django sa snaží, ale jeho ukecanosť nie je ani zďaleka taká zábavná a ja si nespomeniem ani na jeden dialóg, z ktorého by bola hláška čo sa bude citovať v každom kúte sveta. Nie je to ani príliš dobrý western, ani príliš dobrá komédia - je to hybrid na ktorý sa vďaka hercom a hudbe dobre pozerá. ()
[Komentář plný spoilerů a možná i něčeho dalšího, ale to už nechám na vzdělaném čtenáři, aby to odhalil] Tarantino nikdy nepatřil k mým oblíbeným režisérům, náš vztah byl spíše neutrální. Ani od Odpoutaného Djanga jsem nečekal nic jiného, než dobrou a krvavou, leč povrchní zábavu. A té jsem také bohatě dostal, je vidět, že Tarantino už moc dobře ví, co jeho fanoušci chtějí a tenhle kousek jim natočil přesně podle jejich přání. Ale tentokrát je tu mimo obvyklou zábavu i něco víc, něco hlubšího, poselství, myšlenka. Je nasnadě už samotným tématem a prostředím, ve kterém se příběh odehrává, že ústředním motivem pro nějaký myšlenkový přesah se zde nabízí otázka otroctví a rozdílů mezi rasami. Tarantino se této možnosti chopil a dosáhl ve svém snímku velice kontroverzního vyznění – film jasně zastává myšlenku otroctví a ilustruje chybu, kterou bylo jeho zrušení. Jednotlivé indicie se nám nabízí od první scény, kdy několik otroků získá svobodu a místo, aby pomohli svému zraněnému bílému bližnímu, raději jej chladnokrevně zabijí. Ale nejdůležitější je samotná postava Djanga, Odpoutaného Djanga, černocha, který zdánlivě získá svobodu od lovce lidí, který je původem z Německa (!). Němec sice nabídne svému černému příteli svobodu, ale ten na volnost není zvyklý (a podle dalších scén ani přizpůsobilý) a stává se Němcovou loutkou sestrojenou k zabíjení (Django: „Mam zabíjet bílý a dostávat za to peníze? Může se mi taková práce nelíbit?“). Další průběh filmu už jen celou pointu vybrušuje (otázky frenologie – paradoxní je však smrt jejich vzdělaného zastánce z rukou německého lovce lidí, ale zde se zřejmě nejedná o otázku ideologickou, jako spíše ilustraci faktu, že Němci prostě neumějí prohrávat; dále stojí za zmínku například scéna, ve které Django chladnokrevně zastřelí své bílé osvoboditele apod.). Symbolické je také spojení Odpoutaného Djanga se Shelleyho Odpoutaným Prométheem, ve kterém se poddaný vzepře svému pánu a svrhne jej, čímž Shelley vyslovil své představy o svobodě člověka, Tarantiho jej pak ve svém filmu v zásadě popírá. Ve zkratce: udělit jednomu černochovi svobodu, znamená způsobit smrt desítkám bílých mužů a žen. Jak jsem napsal, vyznění je to vskutku kontroverzní a já se s ním v žádném případě nemohu ztotožnit, ale bohužel je to tam. ()
Trochu Potrhlý Western Moderní Doby s prvky Klasické a Moderní hudby, ta mě zaujala Nejvíce! Ačkoli Western patří k mým nejméně oblíbeným žánrům, tohle mělo Koule, zejména Poslední Hodina, Kde exceloval Psychopatický Di Caprio a zvrtlo se to v šílenou Psycho Jízdu plnou tratoliště Krve!! Tarantino nakonec Nezklamal,ikdyž je Strašná Tlama !:) 80%. ()
Galéria (123)
Fotka © The Weinstein Company / Andrew Cooper
Zaujímavosti (129)
- Kromě hiphopu došlo ještě k dalšímu hudebnímu anachronismu. Děj se odehrává dva roky před začátkem občanské války. Během pití koňaku v lobby v Candylandu hraje otrokyně na harfu "Für Elise" od Beethovena. Tato skladba byla sice napsána v roce 1810, 51 let před občanskou válkou a 49 let před dějem filmu, avšak skladba byla publikována roku 1867, až po objevení rukopisu Ludwigem Nohlem. (Zdroj: ČSFD)
- Leonardo DiCaprio (Calvin Candie) si uprostred natáčania potreboval dať prestávku od rasistických hlášok. Samuel L. Jackson (Stephen) si ho odtiahol stranou a povedal mu: „Motherfucker, this is just another Tuesday for us.“ (Marchelinko)
- Jeden z příslušníků gangu Smittyho Bacalla (Michael Bacall) se jmenuje Gerald Nash. Příjmení Nash už Quentin Tarantino použil ve filmu Gauneři (1992) u postavy Marvina Nashe (Kirk Baltz), mučeného policisty. (Tarantinoid)
Reklama