Korunovační klenoty

Film, jehož sdělení je následující - 1) Plačící ženy jsou mutanti 2) Ve Švédsku žijí mongoloidní lochnesky 3) Homosexualita je přirozená 4) Koule jsou někde nad žaludkem 5) Hollywood se přestěhoval do Švédska 6) V nebi rozhodně nejedou přes energetické normy EU 7) Policajt je hodný, chápavý, moudrý, milý a spravedlivý 8) Hra vysokou holí se při hokeji neodpíská, pokud hráč předvede čtvernou otočku doleva zakončenou poskočením či poklekem 9) Zlato se vyrábí neplacením složenek plynařským společnostem 10) Blbost už se nedá vyvážet, protože je všude (05.05.2013)

Velmi zvláštní film, povrchně by se to dalo smáznout komentářem typu - "další depka ze Švédska, jen trochu divná". Korunovační klenoty působí značně atypicky, u několika scén jsem si říkal, "to je šíleně ujeté, praštěné anebo je to pokus o netradiční pojetí magického realismu ve filmu". Filmu tak nelze upřít i jistá poetika, což se negativně projevuje ve scénáři, v příběhu, který je někdy až fantaskní. Největší plus? Alicia, bez diskuse, na tu se dá dívat kdykoli v čemkoli. (11.08.2016)

Keď na film nahliadam cez magický klúč a filmovú reč akou príbeh rozpráva, zanecháva nevšedný dojem, kde hľadanie cesty človeka k človeku je vykreslené cez atmosferické a estetické prvky a poetické myšlienky. Príbeh môže pôsobiť depresívne alebo emotívne, divák si vyberie. Film ako celok je však kompaktný vďaka príbehu, umelecký vďaka originálnym výrazovým prostriedkom a komický kvôli Peterssonovi-Jonssonovi. (17.04.2012)

Na severských filmech mne baví zejména ta syrovost až mrazivost, nekompromisnost ve vyprávění, blízkost našemu vnímání věcí. Tohle všechno tady není. Tady se pokoušejí naopak vyprávět něco, co možná na Severu není běžné, ale ve světě naprosto okoukané. A to mne tedy nebaví. Dvě hvězdy za film plus jednu za kameru. 55% (08.11.2017)

Svojim spôsobom zvláštna dráma s fantasy prvkami. Úvod ma síce veľmi nepresvedčil, že pôjde o niečo výnimočné a pútavé, ale potom to prišlo... ani neviem ako som do toho spadol, film ma celého pohltil, pričom som vôbec neriešil otázky typu čo je reálne a čo nereálne. Svojim účinkom, pocitovým a emotívnym vplyvom na diváka táto forma rozprávania príbehu nešťastnej dievčiny všetko ostatné zatlačila do úzadia, obsah sa tak dostane k divákovi len ako taký šepot, ktorý som niekedy dokonca vnímal len v stave neurčitej polohypnózy. Záver bol síce ako zo sladkej bonboniéry, ale zase mi to do celkovej pointy krásne zapadlo. Jeden z filmov, kde sa stačí nechať sa voľne unášať príbehom, všetko ostatné sa už o príjemný a pozitívny pocit postará. 85/100 (28.04.2015)