Korunovační klenoty

"Příběhy jsou tu pořád. Poslouchej a uslyšíš je." Já jsem nejen poslouchala, ale já se i dívala na pomalu plynoucí příběh, kde se prolínaly scény uvěřitelné s neuvěřitelnými. Bylo to nejen drama, ale rozhodně i fantasy, což mě vůbec nevadilo, právě naopak to přispělo k příjemné atmosféře celého snímku. Alicii Vikander znám už z jejích jiných filmů a ani tady mě nezklamala v roli krásné Fragancie. Když přimhouříte oči nad Peterssonem, který mně trochu připomínal Ivánka z Mrazíka (toho mohli opravdu vynechat, ale ke konci jsem si na něj už zvykla) a možná i nad některými jinými bleškami a necháte se unést příběhem jako takovým, tak nebudete určitě zklamaní. Poetické, smutné, zkrátka tak trochu žánrový mix, ale já hodnotila hlavně na základě svých pocitů z celého filmu. "Pamatuju si ty kouzelné noci. Všechny zákony přírody přestaly fungovat. Neexistovaly dálky. Stačilo natáhnout ruku a mohla jsi sebrat hvězdu z oblohy a dát si jí do kapsy." (26.12.2012)

Kdyby to celou dobu byla cynická černá absurdní komedie, asi hodnotím jinak. Ale takhle je to jen nefunkční pokus o drama, který se co chvíli tváří jinak a až v závěru konečně přijde na to, čím vlastně chce být, ale uvědomí si to pozdě a tak to pak působí jenom jako neskutečný kýč. Jako sorry, jestli si režisérka myslí, že budu brát vážně příběh o prapodivných nerealistických postavičkách, které řeší nedůvěryhodně působící konflikty, tak je skutečně mimo. Každý se tu totiž chová jako magor a jejich chování by se hodilo leda tak do absurdní komedie. Dokonce jsem se u toho i párkrát zasmál, ale dle velkého počtu pokusů o jakože silné scény se fakt obávám, že se to bralo hlavně vážně. A když se to v závěru pokusí o poetiku, je to fakt jenom kýč. Navíc jediný přesah tu tvoří pár strašně patetických a jednoduchých "mouder" -  a hlavně to s tím tajemstvím čtvrtého klíče bylo patetické úplně nehorázným způsobem. Ale evidentně to zabírá a pro někoho to byl evidentně dost silný závěr, když si tu tak čtu ty nadšené komentáře. Na mě tyhle vyděračky ale fakt nefungují. Je to sice slušně natočené a zahrané, určité scény v sobě mají (bohužel nerozvitý) potenciál, ale víc kladů v těchto Korunovačních klenotech fakt nevidím. Btw celá dějová linie s bisexuálním a bezchybným hokejistou je už totální wtf a všechny scény s ním (včetně toho polibku při zápase, což byl opět kýč jak sviňa) jen ještě víc poukazují na nefunkčnost scénáře a celkového příběhu. Slabé 2* (04.02.2022)

Švédská všehochuť odehrávající se ve zvláštním bezčasí. Vzhledem k stopáži bylo možné propracovat mnoho postav, v čemž spatřuji největší slabinu filmu. Vyhodit okolí postavy pana ředitele, prostříhat některé snové (až kýčové) pasáže a bylo by to moc dobré. Vizuálně působivé, a nebýt obvyklé zimy v kině (chystám rozhořčený mail vedení Artu, aby se konečně naučili používat vzduchotechniku) a problémů se spuštěním filmu, byl by to docela zážitek. Severský filmový podzim 2012, Art, Brno. (07.12.2012)

Zvláštny a pomalší film so silnejším koncom. Čudné Švédsko s rozprávkovou, inokedy až zastaralou atmosférou, ale inak v modernom svete. Film je drámou aj detektívkou a zároveň nie jednoznačne ani jedným z toho. Film zároveň obsahuje zbytočné vsuvky aj nezmyselné scény, a preto má dve hodiny. Hej a Alicia Vikander tu dokázala, že v jazere sa netreba kúpať v košeli, čím spustila svoju kariéru hereckých kúskov bez šiat. (24.05.2023)

Na severských filmech mne baví zejména ta syrovost až mrazivost, nekompromisnost ve vyprávění, blízkost našemu vnímání věcí. Tohle všechno tady není. Tady se pokoušejí naopak vyprávět něco, co možná na Severu není běžné, ale ve světě naprosto okoukané. A to mne tedy nebaví. Dvě hvězdy za film plus jednu za kameru. 55% (08.11.2017)