Chlapec na bicykli

Nikdy nepřestanu přemýšlet nad tím, koho z učitelů napadlo vzít nás v primě na gymnáziu (když nám všem bylo 11 a 12 let) na takovýhle film. Asi si mysleli, že nám to něco, dá, ale většina mých spolužáků si po těch šesti letech nepamatuje ani jméno tohohle filmu. Nikdo z nás se moc nebavil a nejvtipnější moment pro všechny byl, když hlavní hrdina přetáhl někoho baseballkou. Nic mi nedalo tehdy a nic mi to nedává ani teď. Tohle fakt není pro mě, ale tak nějak na to zrovna já nemůžu zapomenout. 4/10 (28.01.2018)

Zatímco plakát slibuje hořkosladký příběh o hledání přijatelných vzájemných pozic při budování netradičního partnerství, divákovi se tentokrát vyplatí číst anotaci na přebalu: „…podává další dávku současného filmového realismu. Kluk Cyril je citový deprivant upnutý jen na dvě věci: na své kolo a na svého otce. Co udělá, když o ně přijde?“. Stručné, výstižné a bez příkras. Stejnou měrou postrádá jakýkoli náznak poezie i samotný film. Není špatný a já mu nemám ani co vytknout, vyjma poněkud rozhořčeného dojmu, že jinou než snad edukativní hodnotu snímku jsem nedokázal rozeznat (rozebiratelnost obsažených námětů, jako je schopnost rozeznání pravých hodnot či rodičovská zodpovědnost aj. mě tu nechává chladným). Holt realismus. (30.10.2012)

Jelikož se dosti dlouho pohybuji v ,,ústavních vodách", tak plně potvrzuji, že realističtěji nemohli tvůrci vypodobnit chování odkopnutého, zrazeného dítěte. Zároveň i srabácký postoj rodiče, který je sketa, ale v očích dítěte chce být za pěkného. Bohužel to tak v 85% je. Kluk na kole, měl štěstí, že potkal tak schopnou pěstounku, protože realita je jiná. Většinou si pěstouni myslí, že dostanou krásná, hodná, ochočená zvířátka a při prvních problémech začnou couvat. Zpátky k filmu, profesionálně odvedená práce, pěkné herecké výkony (obzvláště Thomase Doreta), stojí se na to podívat. (30.12.2013)

Zklamání. Zbytečná vyhrocenost některých situací ubírá na přesvědčivosti, (mně trochu záhadná) dějová linka zase na reálnosti. Bratři Dardennové tentokrát zdaleka nevyužili potenciál zajímavého námětu, jakými nezájem biologického otce o svého dvanáctiletého syna (dokonce jeho odmítání a zřeknutí se ho) a zároveň přirozená dětská touha po rodičovské lásce jsou. ~ Ona i ta klukova permanentní jízda na kole (či předtím běh) coby pohyb za svým vysněným otcem mohla být symbolická. Místo toho /spoilery!/ se zaplétá s místním dealerem a baseballkou skolí dva chlapy, na to je okrade, aby mu jeden odpustil a druhý neodpustil, načež ten druhý po něm později začne házet kameny a on spadne ze stromu. A je konec. Možná jsem nechápavý a něco mi uniklo, v každém případě mně tento mnohými adorovaný (dle mého vyfabulovaný) filmový „realismus“ bratří režisérů TENTOKRÁT nesedl. Rozehrál bych děj úplně jiným směrem, aby byly podtrženy mnohé naznačené kontrasty (např. dětská jednoznačnost / neposkvrněnost VS. kalkul / nepřímé chování dospělých…). ~ Nicméně zajímavá myšlenka, kterou si mnozí z filmu vezmou: je důležité, jestli tě má někdo rád (zde pěstounka = cizí člověk), nikoliv to, že tě biologický otec nechce. (17.04.2012)

Hlavná myšlienka je jasná - trpké vytriezvenie z detských snov a ideálov, avšak nijak výraznejšie ma to nezasiahlo, a to aj napriek tomu, že tento námet mám veľmi rád... Dráma, ktorá sa síce snažila tváriť civilne, pričom umne narábala hlavne so zvukom, avšak jednotlivé scény, hlavne čo sa týkalo vzťahu Samanthy s chlapcom, mi prišli často až moc umelé a neprirodzené a chlapcovo správanie prehnane hysterické. Tiež sa tu Dardenne mohol trochu viac vyhrať s psychologickou stránkou postáv (hlavne u chlapca) a len jednoducho neskĺznuť po probléme. To je asi ten najväčší dôvod, prečo mi to prišlo šedivé, dramaticky mdlé a v konečnom dôsledku aj nudné. 55/100 (27.12.2016)