Jako opice

Ne, že by to bylo špatný, ale nějak mi ušlo, co tím chtěl básník říci. Leda "účel světí prostředky", ale kvůli tomu jsem si film nepustil. Čekal jsem něco hlubšího než poněkud povrchní uraženou puberťačku, která si jde za svým, a její malou trhlou sestru, která by chtěla sbalit staršího bratrance. Jinak podání fajn, ukázka toho, že není třeba mnoha dialogů, aby divák pochopil. # [viděno: monitor, sluchátka] # příběh 6 | hudba - | humor 0 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 4 (07.07.2012)

Ti tři pánové, co tu též udělili po jedné hvězdě (Fr, pabulator, David S.) to vystihli perfektně :-) Některé filmy dokážou tááák unavit. Nechci pomýšlet, že by měla Apflickorna delší stopáž jak současných 75 minut... Asi bych už, jako opice, začala soustavně mlátit ovladačem (né-li rovnou hlavou) o zeď. (29.10.2012)

Holčičí western, ne-western funguje skvěle. Zatímco Lollipop monster dospívání zlehčoval a stylizoval, tenhle film se pokouší jít opravdu do hloubky. Režisérka napadá žánr naprosto senzačně - Nejlépe fungují právě ty okamžiky, kdy film zradí naše očekávání vypěstované na žánrových filmech (což dělá neustále), vyvíjí se zcela odlišně a divák tím pronikne o něco dál. Velmi rafinovaný film a zajímavý vhled do ženského světa. (10.07.2011)

Já se přiznám, že z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Na jedné straně mně byla příjemná přirozenost, s kterou se děvčata vyrovnávala se svým vývinem a charakterovými vlastnostmi. Ale pokrýt tím celý film je přece jen málo. Nevím, proč vybrali zrovna jezdeckou akrobacii, asi má režisérka ke koňům vřelý vztah, nicméně děvčata to zahrála na svůj věk dokonale a nebylo třeba mnohomluvnosti. Je to zkrátka trochu jiný film o dospívání než jsme zvyklí. Pravdou je, že já jsem stále něco čekala a čekala....... (31.05.2016)

Vše, co mi chybělo v Černé labuti, jsem našel v tomto uměřeném debutu o dívčím dospívání, zrání, sebedefinování. Důmyslná hra s principy westernu, dívčích románků i severské nedořečenosti ve vizuálně i myšlenkově zralém debutu, kterému k jedinečnosti do značné míry dopomáhá sžíravý zvukový podkres Sami Sänpäkkiläho. Až se Lisa Aschan ještě více odpoutá od jisté míry konvenčnosti, kterou u ní pořád ještě cítím, mohlo by se jednat o jednu z nejvýraznějších osobností filmového severu. (04.07.2011)