ई हेट लव स्टोरीस
Réžia:
Punit MalhotraScenár:
Punit MalhotraKamera:
Ayananka BoseHrajú:
Sonam Kapoor, Imran Khan, Sammir Dattani, Bruna Abdullah, Anju Mahendru, Shireesh Sharma, Kavin Dave, Aseem Tiwari, Simon TyrrellObsahy(1)
Filmová architektka Simran zbožňuje bollywoodské romantické filmy a to tak moc, až se její vlastní život začne takovému filmu podobat. Má vysněnou práci, dokonalého přítele Raje; její idylku však naruší setkání s frajerem Jayem. Ten pracuje jako asistent slavného režiséra bollywoodských snímků, avšak sám „tyhle slaďáky“ nenávidí. Se Simran začnou spolupracovat na jednom projektu a přes počáteční vzájemné antipatie mezi nimi vznikne přátelství. Jednoho dne si Simran uvědomí, že se do Jaye zamilovala, ten však její city neopětuje. Bude z toho „luv story“? (Festival bollywoodského filmu)
(viac)Recenzie (11)
V tomto som príšerný. Je to sladké ako škoricová štrúdla v riti jednorožca, ale dokým budú v indických filmoch budú krásne dievčatá( Sonam Kapoor) v priliehavých šatách, pekné lokácie( Nový Zéland), a nejaké tie chytľavé pesničky aj keď z iných filmov( Maahi Ve), tak dovtedy to tomu Bollywoodu budem žrať aj s navijákom. Romantika z filmového prostredia s peknými postavami a dynamickou réžiou. Nič prevratné, ale pri takýchto filmoch si dokážem parádne oddychnúť. A až na nejaké prekrútené a prehrávajúce grymasy Imrana Khana je to aj herecky veľmi slušné. Trošku prikrášlené 4. ()
Buť to človek prijme, alebo nie. Ja som si to s určitou rezervou užila, keďže Imran Khan mal dosť charizmy a neskutočne veľa výrazov, aby som sa nenudila. Škoda drevennej Sonam. Keby hudba nebola taká úžasná, príbeh by bol strašne zdĺhavý, ale už len samotné Sadka Hua by si zaslúžilo ešte hviezdičku navyše. :) Okrem toho boli vo filme dosť podarené vedľajšie charaktery a robil si srandu z toho, čomu sa väčšinou smejem aj ja - uplakaným bollywoodskym romancám :) Aj napriek hluchým miestam a nedostatkom som sa bavila. Solídnych 60%.**** Videla som to znovu. Sú tam scénky, ktoré by som rada zmenila, hnevá ma nevyužitý potenciál, ale ešte stále ma to baví. Dokonca viacej ako predtým - mením hodnotenie na 70% a ničoho neľutujem :) Menšia recenzia ()
Punit Malhotra a jeho Gori Tere Pyaar Mein ma veľmi bavilo, tak som bol zvedavý aj na jeho starší film - a síce I Hate Luv Storys. Námet sa mi veľmi páčil, rovnako aj tie hlášky odkazujúce na iné indické romantické filmy, ale bohužiaľ ten záver ma moc nepotešil, inými slovami - dalo sa to čakať. Imran Khan je nesmierne sympatický herec, ktorého som si obľúbil najmä vďaka Ek Main Aur Ekk Tu. Bohužiaľ, Sonam Kapoor som si nikdy akosi neobľúbil, a rovnako to zostáva aj po tomto filme. Rád by som dal aspoň 4 hviezdy, ale záverečná fáza to napokon zaokrúhlila ku trom, hoci prostredná deprsívna časť filmu bola skvelá. ()
Nebyl to špatný nápad natočit parodii na bollywoodské romantické slaďáky jako totálně přestřelený megaromantický slaďák nacpaný citacemi a narážkami na slavné filmy tohoto specifického subžánru a odehrávající se navíc během natáčení typického bollywoodského romantického slaďáku. Ale jako u většiny exotických kinematografií je i tady vše především otázkou přístupu. Můžete zhnuseně konstatovat, že je to kýč jak bič a budete mít pravdu. Intelektuál z divize Klubu náročného diváka bez zaváhání vyjmenuje třistatřiatřicet prohřešků proti filmovému umění a bude mít pravdu. Všichni jsou krásní, cool a nechutně bezstarostní, všichni se chovají jako sjetí redbullem, barev je tu víc než jich má celé barevné spektrum, hlavní hrdince neustále tak efektně povlávají vlasy, že musela natáčení odnést minimálně zánětem středního ucha. Jistě. Nebo můžete přistoupit na hru, přijmout hrdinou konstatovaný fakt, že pokud jde o filmovou romantiku nikdo už nic nového nevymyslí, neřešit bollywoodskou pozlátkovost a užít si legrácek, obvyklých zápletek a zvratů, tradičních hudebních čísel, prostořekosti okouzlujícího rošťáka Khana, který je indickým klonem „přítele“ Matta LeBlanca, nebo se nechat okouzlit oslnivě dokonalou krásou Sonam Kapoor, která je pro změnu indickým klonem Penelope Cruz. Já si vybral to druhé, vypnul kritické já a, i když bych to celé minimálně o půlhodinku zkrátil, pobavil jsem se vtípky, vychutnal si Sonam, užil si bezstarostné megaromantiky i písniček mezi nimiž jako Matterhorn na Hané ční absolutní hitovka Sadka Kiya. ()
A on je to vlastně příběh ze života, totiž před tím, než se Punit Malhotra pustil do tohoto, ke kterému napsal i scénář, byl asistentem režie právě u takových filmů jako Kabhi Khushi Kabhie Gham..., Kal Ho Naa Ho a Paheli. A tím je řečeno naprosto vše. Sonam je hezká panenka do vytrýnky, z Imrana se postupně klube skvělý komediální herec a jakmile se vzpamatuju, taky si pořídím nějaké to sebereflexivní tričko s nápisem Bollywood Sucks :D Jenom bych chtěla vědět, jestli opravdu šlo o první bollywoodský film, který se natáčel na Novém Zélandu. Film Láska, láska, láska, který režisér věnoval mamince musel být ovšem něco. ()
Reklama