Topič
Kočegar
Réžia:
Alexej BalabanovScenár:
Alexej BalabanovKamera:
Alexandr SimonovHudba:
Valerij DiďuljaHrajú:
Michajl Skrjabin, Jurij Matvejev, Aida Tumutova, Alexandr Mosin, Anna Korotayeva, Julija Men, Irina Osnovina, Dmitrij Poddubnyj, Pjotr Semak (viac)Obsahy(1)
Protagonistom najnovšieho Balabanovho filmu je bývalý major, veterán vojny v Afganistane, nositeľ vyznamenania Hrdina ZSSR. Jeho príbeh sa odohráva začiatkom 90. rokov. Po vážnom zranení je zmenený, mentálne i fyzicky úbohý dedo kuričom v obrovskej kotolni jedného bloku na petrohradskom sídlisku. Kurič nemá veľa návštevníkov. Jeho už dospelá dcéra, ktorá si občas príde po peniaze, dve malé dievčatká, ktorým rozpráva príbehy a legendy. A dvaja bývalí poddôstojníci, ktorí z času na čas privezú mŕtvoly „zlých ľudí“, ktoré v kotolni pália. Kurič sa o nič nezaujíma, už dávno na všetko rezignoval. Čas mu vypĺňa len písanie zvláštnej historickej knihy... až dovtedy, kým miestna mafia neurobí chybu a nezavraždí jeho dcéru. Balabanov sa v tomto svojom najnovšom diele zabáva na žánri aj na divákovi, ponúka mu nekonečné zábery na postavy chodiace sprava doľava a naopak, jediná dramatická scéna trvá asi tri sekundy. Prekvapujúco zábavný ruský „nezávislý“ film. (Art Film Fest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (22)
Poměrně krátký film se zdá být delším, protože se tu často a zbůhdarma chodí po sněhu a to hodně daleko. Jinak ovšem je to celkem luxusní černěhumorné drama, kde se likvidují lidé, jak na běžícím pásu, aniž by to někomu připadalo divné. Ani jakutskému topiči Skrjabinovi, kterému stačí vysvětlení, že šlo zvlášť zlé lidi a tak je bylo třeba zabít a spálit. Ten sice přišel o paměť za války v Afghánistánu, zapálí mu to až tehdy, kdy najde u kotle jednu žlutou botu. Opět je to tak na hraně mezi 3 a 4 *, ale za to perfektní finále dávám čtyři. ()
Jedno slovo: absurdní. Krátká povídka o tom, jak major v důchodu zatopil nejen obyvatelům na ruským sídlišti... Kdyby se vynechali přesuny postav mezi lokací A-B, B-C a C-A, měl by Kurič sotva 50 minut, ale budiž mu odpuštěno, protože hudební motiv dokáže vymatlat jako málokterá droga. Kousek z ranku "tak šílený, až je to dobrý". [LFŠ 2012] ()
Jeden válečný veterán uprostřed příběhu plného nájemných vražd, rozpadajících se chruščovek, explicitního až groteskního násilí (či sexu) a všudypřítomné muziky běloruského kytarového "mága" DiuDziuLy aneb nekorunovaný král ruského exploitationu je zpět. Devadesátková ruská estetika je sice trefena skoro dokonale, ale jinak zde nenajdete nic z toho, co perfektně fungovalo v Gruz 200 či v prvním Bratovi. Zatímco tyto dva filmy byly ve své podstatě jakousi svébytnou výpovědí o Rusku (respektive Sovětském svazu) v určité době, Kočegar je pouze samoúčelnou exhibicí. Takhle prosím ne, pane Balabanove. ()
Balabanov v Kuričovi vytvoril svojrázny groteskný svet. Svet vykonávaný vojnovými veteránmi. Jedni sú nájomní vrahovia, odkladajúci svoje obete do pecí, obsluhované starým majorom vo výslužbe, ktorému zranenie trochu zmenilo myslenie. Ten sa domnieva, že slúži dobrej veci, pretože podľa vrahových rečí v plameňoch predsa končia len tí pôvodcovia zla na Zemi. Okrem prikladania uhlia má starček-veterán na starosti kultúru: večne píše akúsi knižku o jakutských vidiečanoch, ničených zlým a záludným ruským trestancom a zároveň dozerá na výchovu detí dôstojníkov, ktoré chodia obdivovať plamene a počúvať veteránove folklórne príbehy. Výkonný dôstojník sa namiesto stratégii boja venuje obchodovaniu so zbraňami. Ženy slúžia mlčiacim vrahúňom ako objekty sexuálneho uvoľnenia po náročnom dni plnom mordovačiek. No a všetci sa náhlivo presúvajú sem a tam za zvukov popovej odrhovačky. Hrubozrnná jednoduchá nadsádzka alebo pomerne trefný obraz spoločnosti? Ťažko súdiť, no príšerný pop odvšadiaľ, nejasná minulosť dnešných ekonomických tigrov a ich vykonávačov a chvatné presuny v treskúcom mraze mi viac ako čokoľvek iné evokovali prvú možnosť, pretože tak dôverne pripomenuli osobné skúsenosti z ruskej zimy. ()
Pozoruhodný film, drama s prvky černého humoru, odehrávající se v depresivním industriáním prostředí v postsovětském Rusku. Hlavní postavou je Jakut Skrjabin, vysloužilý major, hrdina SSSR z Afghanistánu, který po zranění skončil jako topič v kotelně. Kolem něj se pohybují dva gangsteři, zabijáci, s nimiž vychází až do určité doby... Černobílý epilog převádí do obrazu Skrjabinovu "knihu" o Jakutech, kterou v kotelně ve volném čase psal. Ve filmu je hodně násilí, místy i erotika (nikoliv samoúčelná, ale ukazující absurditu) a závěr vyznívá bezútěšně a beznadějně. Jednoduchý kytarový doprovod dodává filmu místy až prvky černého humoru (vzpomněl jsem si na Bílé slunce pouště, to je ale zábavnější). Režisér Balabanov však rozhodně stojí za pozornost. Přesněji 3,5. ()
Reklama