Cesta do krajiny Oz

Same, Same - zase jsi jednou měl káru peněz a ty jsi ji dokázal utratit za tuhle psychedelickou úchylárnu, která má být nejspíš pro děti, ale ve skutečnosti není. Vilný Oz ničí jedno ženské srdce za druhým, podvádí a okrádá lidi a má se stát zachráncem bájné země, ale ve skutečnosti chce být nejlepším eskamotérem na světě s kupou zlaťáků. Chvíli mu do ouška vrní naivně zamilovaná čarodějka, s níž mu pomohlo provařené modus operandi svádění, ale pak ji trošku její ségra popíchne a rázem je z toho nenávist na dřeň. Taky se kolem něj točí nějaká bílá nádhera, která nejspíš jede na tripu, protože její zpomalené a ladné pohyby o mínus dvě doby reakčního času, jsou totálně "out of space". Navíc tu máme ještě létajícího opičáka a porcelánovou panenku do party. No potěš chleba - je to opravdu přeplácané! Copak scenáristé nevědí - že netransparentní figurky do pohádky pro děti nepatří, protože Oz se nenepraví a zlé čarodějky nejsou řádně potrestány. Jo, hraje to do karet dnešní doby - kdy se stírá rozdíl mezi hodný a zlý, ale pro děti to srozumitelné moc není. Takže mě zbývá jen jedna cílová skupina - prostě Disneyovka pro zhulené dospěláky. 50% (18.11.2013)

OK, nevím, co konkrétně zaujalo Raimiho na stopadesáté generické verzi zápletky "hrdina cestuje do fantaskní říše, kde vládnou tři čarodějnice, z nichž jedna je zlá a jen on ji může porazit." Faktem je, že realizace není vůbec špatná a výsledek rozhodně není zbytečný remake (Franco fakt Judy Garland moc nepřipomíná, celý příběh je úplně o něčem jiném a rámec toho světa je absolutně odlišný), ani prequel, jak jsem si chvíli myslel (ale ono se dá asi těžko cestovat balónem ho halucinace někoho jiného, která nota bene ještě nenastala). Takže je to prostě žánrově i obsahově jiná písnička než ta slavná hra se zpěvy a pejskem z roku 1939, písnička, v níž legračně křečovitý James Franco zpívá lehce se variující refrén jsem šmejd / lhář / šarlatán a ženy mu padají do jeho chlípného náručí jako by to byl Rudolpho Valentino. Po poetickém, vtipném a nápaditém úvodu, který sází pukrle starý časů ve stylu ČB, 4:3, papírové dekorace a pouť následuje širokoúhlá hyperbarevná 3D férie se spoustou digitálních květin, pastelového mindfucku a roztomilých kreaturek, kterou nicméně Raimi zvládá s větším rozmyslem a smyslem pro ironii než Alenkový Burton. Stihne si při tom trochu pohrát, vyseknout poklonu pohyblivým obrázkům, hezky uctít drobnostmi předchůdce z konce 30. let, ale že by mi zrovna objasnil, proč sledovat tuhle recyklovanou zápletku a naslouchat brakovému melodramatickému kvokání čarodějnic, to bych neřekl. Navíc mi kacířsky připadá verze z roku 1939 mnohem chytřejší, promyšlenější a hezčí se v ní zpívá... a vůbec. (07.03.2013)

No je to jasná pohádka pro děti, což by mě ani nevadilo, kdyby jí nechybělo víc fanatzie a hravosti. Veškerá tvůrčí fanatzie a filamřský um zařínal a končil na kýčovité barevnosti a to je málo. Naštěstí tu byla finálová část, která byla výborná a splnila všechno to, co jsem očekával od celýho filmu, tedy že mě otevře hubu a já budý jen říkat "dobrý, moc dobrý" . (21.07.2013)

Mocný vládce OZ je jako návštěva cirkusového stanu s kouzelníkem v levném a roztrhaném obleku. Na první pohled vás láká na (na/vy)leštěný povrch, tají vám svou vnitřní prázdnotu a doufá, že se necháte jednoduchými triky ošálit a udivit. Dobře se na to dívá, protože pan režisér Raimi si hraje jak malé dítě (černobílý začátek+formát obrazu), ale už pád balonu do vody (on se potopí, ale kouzelník pak ve vodě v klidu stojí ani ne po pás?) ukáže pravdu, že jde o prvoplánovou hříčku větší promyšlenosti a s vnucenými pointami vtipů. Tolik barev a kýče... Právě ta podoba s Alenkou z říše divů, od vizuálu a barev až po plakát, je nepopiratelná. Škoda jen, že si Raimi za vzor nevzal spíše Karlíkovu továrnu (a Danny Elfman s ním, jeho kvalita hodně klesá poslední roky...). Kam se ztratila ta vnitřní sebereflexe OZe, kde vzala Michelle Williams ten obličej (ta snad byla na plastice) a proč je Rachel Weisz spíše srab než zlá kouzelnice? Pohádková objednávka, kterou tornádo vzalo... PS: přes ty negativa, je to rozhodně příjemná oddechová podívána s kýčovitými obrazy a barvami, i když ke skutečné pohádce má daleko (25.05.2013)

Film, jehož samotná existence likviduje koncept Čaroděje ze země Oz. Film bez jakkoliv funkčního světa, který vše vysvětluje skrze to, že "takhle to bylo v originálu", ačkoliv opakování postrádá smysl, vlastně jde proti němu (například černobílý začátek působí zcela opačně oproti originálu, protože absence barev je dnes výjimečná, kdežto stereotypní barvičky rutinní). Myslím zcela bez nadsázky, že jde o nejzbytečnější se/prequell všech dob. Jestli mi někdo vysvětlí, za co dávám druhou hvězdu, tak mu poděkuju. (01.03.2013)