Hudba hrát nepřestala

,,VÍŠ CO JE TOHLE ZA PÍSNIČKU? VÍŠ, KDY JSEM JI SLYŠEL POPRVÉ?“..... /// Když syn nepozná rozdíl mezi tím, jestli u něho jste nebo ne, může i taková malichernost, jako je píseň v rádiu vyvolat spoustu pocitů a vzpomínek. LIDÉ JSOU NEUVĚŘITELNĚ SLOŽITÉ BYTOSTI... I s mozkovým nádorem můžete prožít chvíle radosti. Stačí milující rodiče a ...GRATEFUL DEAD! Že tu muziku neposloucháte??? Škoda, užili by jste si to daleko víc, protože tý hipísácký muziky tu je celkem dost. A taky – je třeba bejt nad věcí! (to na rozdíl od tý muziky jsem...) Oni totiž ty okamžiky, kdy si děti s rodiči (tátové se syny) nerozumí, jsou skutečný (stejně jako ta muzika). Určitě to není špatnej příběh, ale film.... a ta muzika..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám na mozku.... (no tak dobře, nechám toho....). 2.) Grateful Dead, Buffalo Springfield, Bob Dylan.... 3.) Eseje – ani ty od Olivera Sackse (ani kdyby se jmenovala ,,The Last Hippie“ zásadně nečtu. 4.) Thx za titule ,,Rea z1982“ a ,,sparks“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (18.01.2012)

50x a stále poprvé je na rozdíl od tohoto filmu profláklej kousek, ale mají toho opravdu dost společného. Hlavně tedy samotnou myšlenku, kolem které se točí oba filmy. A i přesto, že je tento film daleko více vážný, dokázal mě po celých 105 minut zaujmout. Proměna vztahu nemocného syna s tátou, emoce, krásná hudba s tím spojená, to všechno z tohoto filmu dělá drama, které zaručeně nezapomenu. Je to jeden z řady těch amerických nezávislých dramat, který mě naprosto upřímně pohltil. Můžou za to určitě i samotní herci J. K. Simmons a Lou Taylor Pucci, kteří zahráli fakt skvěle a vztah táta - syn předvedli v té nejzajímavější a nejupřímnější podobě. (24.02.2013)

Tých filmov zo stratou krátkodobej pamäti je už veľa, už sme tu mali romantickú komédiu v podaní 50x a stále poprvé potom sme tu mali melodrámu Dnes áno, zajtra nie, najlepšie z toho vychádza film Memento. Asi som divný ale vôbec sa mi tento film nepáčil, nudil som sa a to čo je najhoršie, že ani v tých scénkach kde sa malo hrať na city som nič necítil, kedže celá zápletka stojí na tom, že otec a syn sa pohádali, syn odišiel z domu a počas celých tých rokov nič o sebe nevedeli .... (04.01.2014)

Citlivá sonda do vzťahu rodiny ktorú postihlo odlúčenie a choroba....odlúčenie ktoré narobilo zla a vzájomného obviňovania sa ... postupné spoznávanie členov rodiny za týchto okolností a ich cesta k odpusteniu. Film sa odohráva v roku 1986 .... flashbacky sú samozrejme staršie....retro štýl na vysokej úrovni ktorý konečne nepôsobí rušivo ako v iných filmoch kde tú dobu je proste problém nájsť...šlágre časov minulých už len dokresľujú zvláštnu smutnú ( ale krásnu ) atmosféru filmu. Simmons exceluje v roli otca ktorý si prešiel svojou " hudbou " (18.02.2013)

Velmi příjemný film. Máte rádi hudbu a máte vzpomínky, navázané na konkrétní skladby? Jak jí zaslechnete, hned se vám vybaví, jakoby zavoněla dvacet let stará voňavka a vrátila vás do doby, kdy byla rozprášena do vzduchu poprvé? Pak je tohle film pro vás, a pokud je vám pětašedesát a ujížděli jste na éře The Greatfull Dead, mrskne vás to zpátky k jointu a batikovanému tričku :o) Pokud ovšem nesnášíte "staré páky" jako Buffalo Springfield, Bob Dylan, Cream - ani to nepouštějte. U mě palec safra nahoru. A J.K. Simmonse mám radši a radši! (12.02.2012)