Vítejte v New Yorku

Depardovi byla role šitá na tělo. A že to jeho tělo v tomhle filmu hodně hraje! Naposledy Depardovi tak dobře sedlo Mammuth (2010). Abel Ferrara je trochu rozevlátý tvůrce (kdo viděl Cinéma de notre temps: Abel Ferrara: Not Guilty (2003) dá mi za pravdu) což je na filmu znát a na zdejším nepřiměřeně slabém hodnocení bohužel také. Místy až nevídané souznění Depard - Bisset (cherchez la femme!) doplňoval typický Ferrarovský nepřikrášlený realismus připomínající nám jak se kolečka otáčejí v systému. Například sekvence jak prochází Depard alias DSK přijímacím procesem na vazbu je mistrovská, stejně jako casting všech postav těch zlých poručíků. Není to nic pro většinový vkus, ale přesto výrazný film roku 2014. (24.01.2015)

Hnus velebnosti, jdu blejt..... (08.02.2015)

Myslím, že obsadit GD do role DSK bylo trochu kontraproduktivní. Při sledování filmu jsem byl spíš znechucen vzhledem GD než chováním DSK. Provozování (i ukazování) sexu s GD v současné podobě by mělo být považováno za zoofilii. (19.01.2015)

Před začátkem filmu běžel krátký rozhovor s Gerardem Depardieu, kde hovoří v tom smyslu, že nenávidí politiky a politiku. Při sledování filmu mi to dalo smysl. Nemyslím, že by se úplně hodil na roli DSK, přece jen vypadal trochu jinak a když nic, tak inteligence z něj čišela, ale i tak Depardieu svou roli slizkého politika zahrál na jedničku. Chvílemi mi přišlo, že ty prasácké scény snad nehraje, ale opravdu prožívá. Ve filmu trochu pokulhávaly dialogy a místy byl zbytečně zdlouhavý, naopak jsem čekala, že větší prostor tam bude pro samotný proces. Ještě bych snad zmínila, že velmi dobře k němu vybrali J. Bisset, která roli potencionální první dámy ani nemusela moc hrát, protože ona skutečně dáma je. (30.03.2017)