Travelator

Byť má zápletka dobrý potenciál, o příběhu se dozvíme jen velmi málo. Strukturu filmu tvoří flashbacky a flashforwardy, ze kterých režisér sporadicky prostřihává do ošumělého tábora, kde se nic zajímavého neděje. Chybí jakékoli budování napětí, ale u Travelatoru totiž vůbec nejde o postupnou gradaci nebo neotřelé akční scény, ale o čistě pocitové zážitky, které protagonistovi přinese stav vědomí změněný drogami a také jeho intenzivní vnímání dosud nikdy nespatřeného hedonismu. V pestrobarevném Vegas se setkává se svůdným luxusem, pompézními stavbami, přitažlivými striptérkami, gamblerstvím a hlavně také možností získat cokoli od zbraní přes omamné látky./// Vytvořit kontrast na přesvíceném americkém ráji konzumu a šedivých barvách ohyzdných ubytoven se jeví jako velmi prvoplánový krok. Šeď omšelých příbytků zde nicméně neslouží jako instrument pro citové vydírání, byť Slav se k zločinu odhodlá jen proto, aby získal peníze na léčbu matky. Do tábora se vracíme jen v několika krátkých scénách, které nepůsobí jako přehlídka utrpení./// V neonovém městě nabitém agresivní energií se Slav sice necítí přirozeně, to však řeší přepnutím do jediného módu – herního, ve kterém dosahuje pocitu, že má vše zcela pod kontrolou. Režisér rámuje Travelator promyšleným snímáním, kdy film začíná POV záběrem postavy v počítačové hře a končí tímtéž hlediskovým záběrem, ovšem již sledujícím reálnou postavu se zbraní, kde „reload“ už neexistuje…Svérázný styl je navíc podpořen tu elektronickou hudbou či metalem a jindy zase kostelními chorály, což vytváří atraktivní kombinaci poloh od tupého zírání na plátno přes podupávání do rytmu až k nadpozemským náladám./// Film není šílenou halucinací jako Vejdi do prázdna, komediální jízdou typu Pařba ve Vegas a ani tripem jako Strach a hnus v Las Vegas, přesto si z každého filmu něco vypůjčuje a tvoří svébytné dílo, které funguje i bez lajny v přítmí kinosálu. [Febiofest 2015] (26.10.2017)

Rakočevićův štěněcí ksichtík není zrovna něco, na co by mě bavilo koukat celý večer. Možná právě to byl největší problém. Zpětně uznávám, že nápad není špatný a zdánlivě bezúčelné střídání dějových rovin je celkem rafinované, ale k přesvědčivosti a zapamatovatelnosti cosi chybělo. A sušší potitulkovou (!) pointu jsem asi ještě neviděla. (27.03.2015)

Po snímcích Jagoda u supermarketu a Guća! přišel Dušan Milić s Travelatorem. Nedovedu si představit, že by mohl natočit něco odlišnějšího. Ale uvidíme v prosinci. To má přijít do kin film Mrak. A podle rozhovoru s režisérem nás čeká opět něco úplně jiného.... Potřetí 4 hvězdy. Dotáhne to příště na pět? (01.07.2020)

Jako spát se u toho dá, film bez děje a sdělení. Ani ten vizuál nemá kouzlo, chladný digitál umí spousta jiných tvůrců lépe a ještě u toho vyprávějí nosný příběh... (27.03.2015)

Výtvarně místy slušná vykradačka Enter the Void. Naneštěstí zůstalo jen u formalistických orgií a obsah se kamsi vytratil. Televizní hlasatelé blábolící opakovaně pasáže z Bible rozhodně žádnou nadstavbu nepřinesli. Iritovalo mě samoúčelné střídání časových rovin a absence jakékoli psychologie Slava. (27.03.2015)

Námět filmu není špatný, mohl to bejt dost dobrej film,...mohl....není. Celý film mi bylo jedno, co se stane nebo nestane a hl.postava mi lezla neskutečně na nervy, škoda. (27.03.2015)

Forma bez obsahu, kterej by sám o sobě vydal tak na 20 min. kraťas. Pan režisér se považuje asi za umělce. Zatím nejslabší kousek FEBIA 2015. (27.03.2015)