Bitkári 2

Byl jsem si téměř jist, že jedničku už to nemůže překonat. Musím říct, že se mi líbila snad stejně, ne-li více. Je to zvláštní. K bojovému umění jsem nikdy netíhnul, ale po dvou dílech Never Back Down a Southpaw mám pocit, jako kdybych byl ve svém živlu. Tyhle filmy mě zkrátka berou. Akce střídá reakci, děj má spád a ani minutu se nenudím. Zkrátka jsem se nemohl odtrhnout od obrazovky. Samozřejmě, že pokračování je v některých věcech podobné.. Ale přesto mě překvapil námět a nápady tvůrců, jak snímek se stejnou myšlenkou zpracovat jinak a opět originálně. Scéna, kdy Case s celou policejní hlídkou, mě skoro zvedla ze židle, stejně jako závěrečné souboje beatdownu. Plus filmu je určitě také, že i když v něm nehrají známí herci, je to dobrá podívaná. Evana Peterse jsem ani nepoznal.. Asi jediná postava z jedničky, pokud se nemýlím. Těším se na třetí díl, který by měl volně navazovat na tento. Na to bych šel i do kina. Libovka! Je mi jedno, že film nemá měřítka pětihvězdičkového trháku, užil jsem si to a v takových případech s hodnocením neváhám. 85% (21.01.2016)

Od dvojky jsem očekával velmi málo, už jen proto že se jedná o béčkový film .... Ale mě se překvapivě líbil. Michael Jai White je ostřílený bojovník a tak není divu že se spíš věnoval choreografii bojových scén než příběhu ... I tak je ale zápletka a celý scénář mnohem lepší než třeba u freerunnera a celkově jsem z toho byl takový rozpolcený ... No po ucelení myšlenek musím usoudit že film se mi opravdu líbil. (09.04.2012)

Jednička byla oproti tomuhle hluboké psychologické drama se sofistikovanou romantickou zápletkou, ale to neznamená, že by dvojka, i přes svou ukázkovou blbost, nebyla zábavná. Starali se o to zejména herci, kteří byli tak dřevění, že tomu bylo občas těžké uvěřit. Na druhou stranu když došlo na rozdávání ran, tak to byla takřka plnohodnotná bojová prča a je jen škoda, že toho bitkování nebylo víc, protože děj se, z pro mě nepochopitelných důvodů, věnoval víc než půl stopáže tréninku a ten zase tak zabavit nedokázal. 55% (02.12.2015)

Michal Bílý, Věry Bílé syn, škaredý a oplácaný to amerikoafričan, se již nespokojí jen s minutovými roličkami tupých hovad v balkánských produkcích Žán Klóda. Má potřebu ukojit také své rešeržerské ambice a realizovat se ve skromné hlavní roli tupého hovada, kde může konečně naplno ukázat, jak umí dělat shyby, hýbat kozama a Valit tudo s šestnáctiletými dětmi. A tak nám naservíroval čtyři nesympatické nezletilce, z toho dva gaye, jednoho Frankesteinova syna a jednoho ultranesympatického kokotka, který je jakože zlý, co devadesát minut dělají sklapovačky a bouchají si do pytlíků, aby se pak mohli ve středoškolském přeboru vzájemně okopávat, dusit a kloubit si končetiny. Na pozadí toho všeho pašuje Míša melouny, aby bylo vidět, kdo je tady Sempai, dělá shyby a hýbe kozama, a sem tam někoho kopne svou otylou nohou, protože přece musí předvést, že on je ten nejzdatnější katarista a velký gururu! A dobro opět zvítězí!!! (01.09.2011)

Po sračkoidní jednotce Never Back Down, určené především boys n girlz kteří vyrůstali s Bravíčkem pod peřinou se MJW pokusil o víc dospělácký druhý díl. Na jeho režisérskou prvotinu se mu to povedlo nevídaně dobře a sakra překvapil. Pokud se film drží tématu nemám výtku, bohužel i MJW si nemoh odpustit pár rádoby blbých romantických či rodinných neshod a tím film krapánek praštil do nosu. Zajímavý je sledovat proměnu šikanovanýho emoboje v mlátičku na maso, ono se tomu klukovi ani nemůžem divit že dopad jak dopad. Další minus je chybějící pořádnej záporák, jak sem psal emařovi z Comic Conu sem se nedivil. Ale čím je film skvělý a dost povedený sou právě fajty, sic žádné antigravitační virgule čí lítaní nad ringem alá Adkins, ale i tak povedené, a hlavně reálné krátké zápasy kde se prostě jeden nebo druhej po pár ranách skosí k zemi. Ještě bezva fakt, že si MJW nehraje na žádnýho filozofa co se thulil v Holandsku a poznal jinou dimenzi myšlení...... (06.09.2011)