Danny Rose z Broadwaye

Nějak těm starším Farrowovským Wooďákům nemůžu přijít na chuť, a příběh promotéra z Broad Waye není výjimkou. Výhodou je, že MF tady celou dobu nosí brýle, docela jí to sluší a poznáte ji natuty až na konci. Ostatní postavy kromě postaršího italského Carusa a jeho dobrých písniček nestojí za zmínku. Pěkná angličtina s kadenci samopalu. (03.04.2016)

Vynikající posmutnělá komedie Woodyho Allena. Jeho Danny Rose je takovou snůškou Allenových mindráků, ale na druhou stranu i dobrých vlastností. Chce vytěžit maximum, ale nemá štěstí. Jak říkám je to takový melancholický koktejl komedie, romantického dramatu, mafiánského a psychologického filmu. Je zde sice spoustu Woodyho hlášek, ovšem je zde také smutek, výčitky svědomí a pod. Konec filmu je opravdu špičkový. Filmy Woodyho Allena z tohoto období jsou humorné a zároveň melancholicky smutné, ale v každém případě neskutečně příjemné. A "Danny Rose z Broadwaye" patří určitě k těm nejlepším. (24.04.2007)

Woody Allen půl filmu překecává Miu Farrow, aby šla na vystoupení svýho amanta a honí je při tom mafie. Opepřeno klasickým woodyho humorem, který funguje. Líbilo se mi i vyústění, že záleží na opravdovém přátelství. Hudební doprovod tentokrát není jazzový, ale hraje nám jakási italská venkovská muzika alá Kmotr. (10.02.2008)

Danny Rose je manager-moula, který se snaží svou neschopnost nahradit extrémní obětavostí a kterého nakonec každý odkopne - v této roli mi konečně Woody Allen, jako herec, seděl více, než kdykoliv předtím. Bohužel naopak musím poznamenat, že co se týče filmu, kromě scény s héliovými hlasy si nevzpomínám na žádný podařenější vtípek, ani na žádnou hlubokou myšlenku. Proto, ač film rozhodně nevidím jako nějaké zklamání, musím zvolit nižší hodnocení. 7/10 (09.02.2008)

Jasný příklad Woodyho nostalgického a šťastně romantického období. Příběh vyprávěný skupinkou sedící v restauraci je podle očekávání nejsilnější právě ve chvílích, kdy Allen perlí jako neurotický manažer a je z něj krásně znát, jak moc má pan tvůrce rád kabaretní vystoupení ze staré školy. Síla tohoto snímku k divákovi nepřijde v průběhu geniálních slovních gagů ani při romanticky gradujícím závěru, ale až po skončení závěrečných titulků, kdy mu nezbývá nic jiného než opustit tuhle kouzelnou náladu. (30.04.2007)