Gosick

Začalo to ako normálne školské anime, zasadené celkom fajn do mierne pozmenenej Európy s mierne pozmenenými dejinami. Relatívna pohoda, riešenie záhadných historiek s občasnými náznakmi temnej minulosti. Potom prišla podľa mňa zbytočná medzihra, kde som sa začínal chytať za hlavu. Ale našťastie bolo všetko nakoniec inak a príbehu sa podarilo spolu s jeho hrdinami nečakane vyrásť do dospelej (proti)vojnovej drámy, s pretvárkou, podrazmi a intrigami. Príjemné prekvapenie. (04.02.2015)

Když se anime inspirují evropskou kulturou a zabývá se dějinami našeho kontinentu, automaticky to zachytí zájem rekreačního historika jako jsem já. To nemluvím ani o typicky sherlockovském námětu, kde hlavní dámská postava se snaží být jeho japonskou loli-kopií s podobným panovačným chováním, extravagancí, s neodmystlitelnými ikonickými předměty a aspekty viktoriánské doby. Jenže úvod zvoře jakékoliv iluze o chytré detektivce tak, že máte dojem o neskrývaném výsměchu ze strany autorů. První případy svou banalitou shazují jakoukoliv snahu diváka se aspoň trochu zamyslet; hádanky by nedaly zabrat ani pomocným lakýrníkům a tak se zoufale snažíte najít důvod, proč byste měli pokračovat dál v sledování. Mladá Victorica Holmesová je totiž vypočítavý fracek s napoleonským komplexem, její nepřirozeně poddajný a otrocký Kujo Watsonů má místo mozku rádio o pásce "Victoricaaaa! Victoricaaaaaa!" a inspektor Grevil je tam vlastně jen proto, aby udržoval výtah do věže v nějaké permanenci. A víte, co je na tom to nejhorší? Uživatel daggos to popsal naprosto trefně ve svém komentáři - máte chuť to dropnout, což by byla velká škoda. Gosick je jak dieselový motor: Ospalý start, který od poloviny začně nabírat na tempu, který ani na minutu nezpomalí. Děj na sebe nabálí nové záhady, splete osudy dalších postav, začně hrát inteligentní (mno, upřímně, sem tam i vyčuranou, protože naopak se z ničeho nic některé případy nedají z pohledu diváka vyřešit) hru ve stylu Baccana! a najednou je o pozornost postaráno. Kostičky začínají zapadat, Victorica přepne na lidský mód, Kuyo přestane být takovou bačkorou, hrr, hrr, epičnost támhle, romance tady, drama v celé své kráse kolem nás a nelze po záverečných titulkách říct nic jiného, že takhle mocný a přitom krásný finiš je jednoduše spektakulární. A najednou se tomu těžko něco vytýká.. (26.06.2017)

Pozrime sa najprv na jednotlivé zaujímavé postavy. Čierny smrtonoš Japonec v podstate submisívny chlapík, ale keď ide do tuhého bojovník. Kujou trpí rodinnou menejcennosťou, lebo je tretí syn vojaka. Ďalšia postava je cukríky požierajúca milá, živá bábika, ktorá aj býva v domčeku pre bábiky, krásne sa oblieka a má krásne dlhé vlasy. Nakoniec spomeniem inšpektora s veľa gelom vo vlasoch čo má vlasy do vrtuľky. Zlo tiež nikdy nespí a má skoro stále navrch. Pre mňa všetky postavy boli dostatočne zaujímavé a ich rôzne vlastnosti pomáhali príbehu, aby lepšie rástol a skvalitnili ho. Postavy v príbehu reagujú logicky a správajú sa od začiatku až ku koncu rovnako. Gosick a jeho temné strašidelné príbehy. Príbehy sú ale po vyriešení oveľa menej strašidelné. Kúsky záhad postupne do seba zapadajú ako črepiny z rozbitej vázy. Prvé diely nedosahujú takú kvalitu ako ku koncu gradujúce anime. V prvých dieloch sa postavy dokonca chovajú tak, ako keby mali medzi sebou už vybudované kvalitné priateľské či milostné vzťahy čo pokladám za miernu chybu. Príbeh stále viac graduje a stále viac sa týka hlavných hrdinov. Záhady sú v podstate len prípravou pre hlavnú záhadu okolo Victorique. Nemôžem nespomenúť, že už len to ako hovorili jej meno Victorique sa mi páčilo (to je taká drobnosť). V pozadí sú aj politické záležitosti tohoto malého štátu. Nikdy vlastne nevieme ako a čo stane vo svete, môžeme len hádať to nám vlastne Gosick pekne vysvetľuje. Mám rád premyslené veci a Gosick sa o to kvalitne pokúsil. Vyzdvihnem ešte pekný melodický ending. Vyzdvihnutie Gosicku číslo dva je veľmi pekný až krásny koniec (nepovedal som, že či šťastný, alebo nie). Začalo to nevinne a vygradovalo v niečo čo stojí za to. (Hodnotenie 4,5) (15.03.2015)

Kazuya Kujo. Student prestižní akademie. IQ 70. Pomalý v myšlenkách, podezřívavý a neschopný na cokoli přijít sám. Znak: "eeeeeeh???" | Grevil de Blois. Legendární detektiv, který má za sebou spoustu vyřešených případů. IQ 55. Šampón s neschopností aktivně přemýšlet a vytvořit jakoukoli správnou dedukci. Znak: Číro, kterým by mohl probodnout i mečouna. | Victorica de Blois. Záhadná dívka s fajfkou v ústech (zajímavost: v manze kouří opravdu tabák. V anime je od tohoto upuštěno). IQ 90~100. Resp normální. Dokáže uvažovat jako člověk a je to chudák, že má kolem sebe tak neschopné lidi. Vyřeší téměř jakýkoli případ (za který pak Grevil schrábne odměnu), který jí přijde pod ruku. Resp pod fajfku. | Seriál hodnotím po shlédnutí 4 episod a musím říci, že jak mne první díl překvapil, tak mě druhý, třetí a čtvrý posadil do židle s otevřenou pusou. Gosick si jen hraje na detektivní případy, které jsou divákovi vnuceny velmi násilnou cestou a jsou vskutku nepochopitelné. Zápletky jsou buď hrozně jednoduché, nebo nelogické. Prozatím na mě neudělal nejmenší dojem. Uvidím, co řeknu po kompletním shlédnutí. Prozatím: 60%. (Protože Victorica je opravdu rozkošná ^_^) | Shlédnuto: po nemilém začátku (kterému bych určitě těch 60% z nynějšího pohledu nedal ~ možná tak 40%) se začaly do děje promítat promyšlenější, inteligentně zdařilé a velmi zajímavé nové postavy. Už víme, co stálo za úžasem Grevila, odkryje se nám Cordelia (matka Victoriky), její bravurní a velmi! excentrický společník Brian Roscow. Dále tu máme jejího šíleného tatíka, dalšího myslitele z rodu Šedých Vlků ~ společníka krále, jenž má velmi depresivní minulost a další a další. Příběh bych hodnotil jako povedenější a povedenější každým novým dílem. Ten poslední byl dokonce už velmi! na úrovni a vysoce jsem se u něj bavil. Shrnutí: Gosick začíná velmi pod úrovní. Časem se však seznamujete s postavami a i přes nutkání je někdy zabít, vás to částečně baví. Od poloviny, či 3/4 celého seriálu se začnou dít opravdu pozoruhodné věci a nabere se spád, který by nikdo na začátku nepředpokládal. Konec je bravurní, ne-li opravdu úžasný. Hodnocení: 30-40% za začátek, 50-60% za prostředek, 60-70% za 3/4 a kolem 80-90% za bravurní konec? Protože se po uplynutí času hodnocení zvedá a neklesá (jak je tomu u většiny anime), dávám hezkých 75% (29.01.2011)

Gosick má jeden veliký klad, jež je ale také jeho největším záporem. A tím je gradace příběhu, který se rozjíždí v pomalých kolejích epizodických detektivních případů, které na sebe začnou až v druhé polovině postupně navazovat, nabírat na hloubce a zajímavosti, na čemž se také nemalou měrou podílí mnoho nových a pro hlavní linku důležitých postav. Zkráceně řečeno, zhruba 12 dílů má divák pocit, že nesleduje nic jiného, než průměrnou detektivku v hezkém grafickém kabátku a sympatickými postavami, ale skutečné trumfy seriál vytahuje až v pozdější fázi, což rozhodně nemusí každý skousnout. Těm trpělivějším se ale Gosick odvděčí skvělou druhou polovinou a zakončením, jež se u mne osobně vyšplhalo mezi samotnou špičku současné seriálové tvorby. (11.07.2011)