Když jsem naposledy viděl Paříž

Ačkoliv Brooksův film nepřekonává hranice žánru a viditelně trpí rozporem mezi psychickým světem meziválečného období, kam se hlásí jeho předloha, a poválečnou dobou, do níž byl položen dobově aktualizovaný vlastní děj PAŘÍŽE, kvalitní výkony jeho protagonistů - nejvíce v paměti utkví mladičká Taylorová a pozoruhodný vývoj její postavy od lehkomyslnosti k zodpovědnému vyzrálému mateřství a partnerství - i přesvědčivé zachycení psychologie a hodnot starého životního stylu (životního stylu tzv. starých středních vrstev před evropským zlatým věkem) z něj činí navzdory třpytivému hollywoodskému hávu, do nějž je přizaobaleno, dílo nadprůměrné a divácky i dnes vděčné. PAŘÍŽ chce být - a opravdu je - hřejivou nostalgickou reminiscencí právě těchto zkušeností a souvislostí. (31.12.2009)

Aktualizovaný přepis povídky Znovu v Babylóně (Babylon Revisited, 1930), která vyšla v Saturday Evening Post a The Telegraph v roce 1931 (česky ve sbornících Diamant velký jako Ritz, 1965, Velký Gatsby a jiné příběhy jazzového věku, 1970 a Bláznivá neděle, 2006). Vystřízlivění z jazzového věku je nahrazeno poválečnou depresí, což nikdy nebylo totéž, ale budiž. V 50. letech hledali cestu k Fitzgeraldovým textům hlavně v americké televizi a toto je jediný celovečerák té dekády. Důležitý je výkon tehdy nastupující hvězdy Liz Taylorové, vše ostatní je relativně pominutelné, včetně příliš okaté snahy proměnit hlavního hrdinu Charlese Willse (v podání Vana Johnsona) tak, aby splynul s fiktivním alter egem Fitzgeralda. Což je zvlášť marnivé, protože jak víme, Fitzgerald zemřel ještě před Pearl Harborem. (22.01.2024)

Božíčku, to bylo unylééé... :-( Van Johnson podal myslím dost tristní výkon, jeho postava byla kožená, strašně nezajímavá, zbabělá a neurčitýho věku. Z Liz taky nejsem nijak zvlášt' nadšená, být hezká nestačí... Aspoň trochu za pozornost stála postavička Lizina tatínka, připomínal mi tak trochu knížete Schwarzenberga :-D. Zkrátka, jak už bylo řečeno, nenáročná telenovela z let padesátých, kdo má rád ufňukaný slabochy, bude spokojen... (04.09.2010)

Film je melodramatický ve špatném slova smyslu, vyprávění nemá spád a šokující je přístup hlavního hrdiny ke svému otcovství: když ovdoví a dcera ho nejvíc potřebuje, prostě se o ni není schopen postarat ani se o to nepokusí a bere jako samozřejmost, že to udělají příbuzní. Po čase zjistí, že bez dcery nemůže žít, tak si pro ni přijede. Opět ne kvůli ní samotné, ale kvůli sobě. Dítě jako věc! Nesnáším tento typ hrdinů utápějících se v alkoholu a sebelítosti nad životem, který si sami vynalézavě packají. Liz byla opravdu nádherná! Doufám, že to Scott Fitzgerald napsal jinak. (10.01.2010)

Americký vojenský korespondent Charles (Van Johnson) se seznámí a posléze ožení s krásnou Helene (Elizabeth Taylor). Brzy však nastane spousta problémů a manželství se utápí v krizi... Inspirováno příběhem Francise Scotta Fitzgeralda. Celkem solidní melodrama s tenisovou roličkou Bonda Rogera Moora. (17.03.2005)