Elysium

Blomkamp je režisér, akého súčasný fanúšik sc-fi žánru hľadal veľmi dlho. Keďže Scott o sci-fi zakopne raz za dekádu a startekovská séria je predsa len trošku uhladenejším popcornom, tak na drsné, čistodrvné sci-fička si musím počkať (s výnimkou minuloročného Dredda) práve od tohto tvorcu. R-ková prístupnosť sľubovala teda veľmi slušný nárez, čo film aj potvrdil, ale mám taký dojem, že ešte sa dalo trošku pritvrdiť. Násilie a akcia ale kupodivu neodrezali cestu emóciám, čo nebýva v tomto type filmu pravidlom, a tak som rád, že poctivý príbeh mal na konci zmysel. Dunivé akčné sekvencie nemali konca a vizuálne eskapády naozaj splnili svoj účel. Len keby sa trošku viac zamerala pozornosť na zaplátanie zopár chybných zdrojových kódov v scenári, bola by to dokonalá filmová show. Škoda, že tento film nenarobí v pokladniciach kín taký prievan ako režisérov vstup do prvej ligy, ale dúfam, že to štúdiá neodradí, aby dali peňáz tomuto parchantovi aj na ďalšiu nadupanú fajnotku. 90%. (15.12.2013)

Luxusně natočená sračka. Exhibice režírujícího fanboye, který ze sebe lehce sype jednu sci-fi radost za druhou a oslňuje nadupanými scénami i ikonickými záběry které-jste-vždycky-chtěli-vidět. Bohužel tak činí uspěchaně a podle superklišoidního scénáře, jenž nedává smysl. A nemá ani takový tah, ani tak dokonalé mimikry, abyste si toho nestihli všimnout. (20.08.2013)

USB flash hroch, který září vším jen ne štěstím, odstraňuje na Zemi a jejím orbitu sociální nerovnost. Blomkampova „slumová“ forma i cit pro přirozenost a kinetiku akce se ukázaly jako prostředek, který jednak umožní částečně ignorovat tu tupost na cestě za ukončením třídních bojů a taky dostane do hlavy myšlenku, jakpak by to asi vypadalo, kdyby ten fanboy dostal do pazour něco ze série Terminátora (samozřejmě bez stupidního scénáře). Vyšinutý boykie Copley by tam mohl hrát zlý kybernetický organismus, co likviduje protivníky jen pomocí johannesburgského přízvuku.. (13.12.2021)

U sci-fi bývá zvykem, že mnohé více či méně neodpovídá realitě. Dejme tomu, že filmaři se v tomto duchu vesele svezli, co chvíli jsem jako správně namasírovaný divák zklamaně přičetl další a další chybičku, ale kdo by jim to počítal, že? Dokonce jsem ochoten omluvit (opět z pozice diváka s touhou rozhodovat) i ty nesmysle při budování děje, prosekávání si cesty k pointě. Někdy to bylo opravdu tak tak na hraně, že by i Douglas Adams s pohonem na nepravděpodobnost hořce zaplakal. Ale co nemohu odpustit, je skutečnost, že se to celé opírá o premisu, že být zdravý a zároveň uzdravovat, je jediná cesta k vyléčení světa. A právě v tomto momentě je to, jako když hodíte salto do vypuštěnýho bazénu. Tvůrcům přes bohulibé poselství totiž nedošlo, že nikomu neprospěje, když se naráz vyléčí veškerá populace Země. Ono totiž nějakejch osm miliard naprosto zdravejch lidí vyzobe planetu mnohem dřív, než když jsou všichni tak nějak napůl ve sračkách - přirozeně se to selektuje, víme? To si představte, co by se stalo, kdyby mávnutím Brumbálovy hůlky se měl najednou každý Ind a Číňan tak ekonomicky dobře, jako třeba průměrný Evropan či Američan. Jedno až dvě auta, nabušenej barák spotřebiči a žrádlo od rána do večera. Svět, tak jak ho známe, by zkolaboval do týdne. Ale to jsem se trochu rozvášnil, naštván poselstvím filmu, které je lživě optimistické. Ale což, přes to prapodivné vyústění příběhu se musím přenést. Oceňuji ten celkový hábit, který film má. Pompéznost a syrovost, dva protiklady, které se střídají přesně jako lokace, kde se příběh odehrává. Asi to tak má být. Akorát mě ještě mrzí, že neudělali paní Fosterové lépe ty umělý zuby, mluví s nimi jak Jeff Bridges na sklonku své kariéry, to se vážně nedalo poslouchat. Jsem si chvílemi připadal jak v inscenaci Brouk v hlavě. "Kua, uím aánit Eíium! Ychle, oožte něo, ež ude ozdě!" ... Matt Démon, který si zde střihnul Foresta Gumpa s Johny Mnemonickem, to v podstatě celé utáhl na svých svalnatých bedrech, Alice Braga, ta brazilská štěrbina známá z filmu Predátoři, to ozdobila jak piňata garden party, plus několik hodně slušných efektů a euforický filmový zážitek byl na světě. Za čtyři, chce to ale hodně benevolence, scifisti. (20.01.2014)

Socialistický blockbuster? Proč ne. Škoda, že v jádru jediná deviace od klasického Hollywoodu je ta, že všechno je tu naopak. Ti, co chrání status quo jsou hnusní, ti, co se plíží ve špíně a ponížení jsou milí a obětaví lidé. Damon jako Ježíš z periferie neexceluje, ale to po něm ani nikdo nechtěl. Týpek prožraný radiací a prošpikovaný rezatými noži působí tuctově, anti-heroicky a po většinu času kope především sám za sebe, i když na konci pochopí, nač je surikatě hroch. Pohádka se tím hezky uzavře k mé spokojenosti. Podruhé škoda, že rozdíl mezi Bayem a Blomkampem spočívá především v tom, že tu přehrávají týpci jako vystřižení z brazilských sociálních dramat a někteří záporáci mají zjevný politický referent (Jodie Foster tam tu Maggie nacpala skutečně hodně na sílu). V jádru je tak Elysium vlastně dost tupoučké, ale (pro mě) sympaticky "pravdoláskařské". Problém je pro mě tam, kde mnozí vidí excelentní režii. Vidím tam skvostný art / sound design a řadu dílčích pěkných záběrů, které mají ale neobyčejný stylový ropztyl. S trochou nadsázky je to jako mix Města Bohů, Elitní jednotky a čehosi, co bych nazval "Paul Greengrass imituje Paula W. S. Andersona". Některé prvky jsou nedůsledně používané (videoherní záběr "přes rameno" včetně doprovodného blur efektu), navíc neustále přeskoky mezi různými styly jsou na rozdíl od D9 kostrbaté. Kinetické hrátky a úsečné střihy občas ústí v nepřehlednost. Přijde mi že to, co musel Blomkamp ve své prvotině řešit maximálně efektivně a jednoduše tady mohl až zbytečně "načechrávat". Elysium pak ale bohužel ztrácí tah i semknutou atmosféru. Paradoxně čím blíže konci, tím větší zábava, protože jsem tu nesourodost dokázal vstřebat. Podobně jako s Vyměřeným časem: sympatické, ale strašně nedotažené. P.S. Copley kope v tomhle filmu o dvě ligy výš než ostatní... sociopat století. [70%] (21.08.2013)