Len Boh odpúšťa

Jen Bůh odpouští jako jeden z Refnův nejambicióznějších projektů, minimálně co se umělecké stránky týče. Bylo v tom něco až bressonovského - herci (modely/loutky) jako jeden z nástrojů vize režiséra, „instalování“ postav do prostoru scény jako její pevná součást. Minimalistické pojetí herectví v Refnově novince není příliš vzdáleno od prostředků spirituálního modu atributu pasitivity ("postavy nečiní, protože chtějí/nechtěji, ale protože musí/nesmí" – vede je někdo shůry jako loutky; distancovanější rámování; délka záběrů v některých sekvencích). [==] Refn se ještě více odchyluje od klasických filmařských schémat a snaží se být solitérem, nicméně selhává, protože není ještě natolik silnou a výjimečnou režisérskou osobností jako právě Bresson, ve filmu vzpomínaný Jodorowsky nebo jeho krajan Lars von Trier. V čem je naopak nebývale silný, je vystižení duchu města, v němž se příběh odehrává – město se pak stává hlavním aktérem-hrdinou díla. Byla to například Kodaň v Dealerovi, Los Angeles v Drive nebo v tomto případě Bangkok, přičemž o osud postav jde až sekundárně (je to jeden z mnoha příběhů, které se ve městě v tu chvíli odehrávají). [==] Suma sumárum divácky méně přístupnější než Drive a ne natolik radikální jako Vejdi do prázdna. Jen Bůh odpouští balancuje někde na hraně, aniž by větším způsobem oslovil jednu či druhou skupinu příznivců. Bez Goslinga a předchozího úspěchu Drive by po Jen Bůh odpouští neštěkl ani pes, ačkoli nesporné kvality jistě má. Doufám, že se Refn napříště vydá jiným směrem, protože tohle je slepá ulička. (01.12.2013)

Je to Refn, takový jak ho známe, a přesto tentokrát poněkud jiný. Vizuál je skvělý, ale to není a ani nemá být všechno. No ale co dál? Je to prázdné nebo ne? (neřekl bych). Refn si Drivem nadělal možná trochu nechtěnou popularitu (u části publika, o které nestál?) a ta je na diváckém přijetí jeho nejnovějšího snímku jasně patrná. A právě Only God Forgives je jeho osobitou odpovědí na tuhle situaci (včetně všeho kolem, i připosraného Goslinga, jak říká H34D). Nový háv, ale návrat ke kořenům (některé motivy mi připomínají Dealerovskou trilogii, v něčem pak může evokovat i Bronsona). Opět si k Refnově filmu po první projekci hledám cestu jen zatraceně těžko, takže i hodnocení je spíše provizorní (ale postupně dostávám chuť přidat). A jen dodatek: poukazovat na explicitní násilí v Refnově filmu (v dobrém, nebo špatném smyslu), to je jak psát, že „ti negři to zase posrali“. Výsledek?: Prostě zatím nevím, jak se k tomu filmu postavit a pokud jste dočetli až sem, tak potvrzuju, že jste četli zbytečně. (06.06.2013)

Nedivácká festivalovka - chvílemi se zdá, že by Refin chtěl být Tarantino, chvílemi, že je na drogách. Dokola omýlaný hudební motiv i mimózní snové sekvence nudí, vrže to víc než leckteré divadlo a chladné je to ad absurdum. Ale to kouzlení katany zpoza ramene je bezva. Art-pulpová vyprázdněná rádobyrevenge narace. Jodorowsky by měl radost. (05.06.2013)

Jen buh odpousti Wacoslav1 ne! a nemohu tomuto filmu odpustit promrhany potencial celkove vzato je to divnej film to se dalo cekat ale takovej nedotazenej proste tomu neco chybi od rezisera Refna jsem nedavno zkouknul Drive a Bronsona taky to byly slusny ulety ale vic dotazeny nez tohle ne ze by to byla nuda jak tu nekdo pise tech 90 minut mi uteklo celkem svizne problem je spis v tom ze film je az prilis povrchni nez aby zaujal co se postav tyce tak Gosling mne teda nezaujal vubec jenom tu preslapuje cumi jak mimon obcas neco zakokta ale krome toho ze je otrokem panovacny matky je tu jeho postava celkem k nicemu to jeho drsna matinka se s tim nesere pronasi zajimavy repliky ale taky misty prehrava proste ani jeji postava neni presvedciva zrovna na 100% nejzajimavejsi postavou tak asi zustava demonicky policajt zabijak co rad macetou usekava lidem ruce vypichuje jim oci umlati je panvickou a pak svym kolegum zpiva karaoke bohuzel neco blizsiho se o nem taky nedozvime takze takhle chvalim dobrou psychozni hudbu i prostredi nasili taky neni spatny bohuzel dojem si z toho odnesete takovej nijakej protoze jak uz jsem napsal pojeti pribehu postavy a celkovy vyzneni je takovy plochy nedotazeny zkratka tu vidim jasny vitezstvi formy nad obsahem a to je skoda protoze moznosti byly vetsi takhle to vidim jenom na lehkej uletackej nadprumer nic vic nic min (05.06.2013)

Refn začítná koketovat s režisérskou onanií, oproti Drivu, kde měl dokonale odhadnuté do jaké míry může styl šlapat na paty obsahu, jsi tentokrát nedokáže stanovit žádné hranice a naprosto se poddává pouze způsobu vyprávění. Budování atmosféry tedy funguje výborně, jen pod ní nic nehledejte, protože nic nenajdete. (12.06.2013)