Kohút na víne

většina normálních lidí by asi napsala "milý film" nebo skoro jako "Kolja", ale sorry, mě ty nahromaděný klišé, absolutní předvídatelnost a holka, co pořád kroutí očima, podpálí barák, hodí Tilovi mobil do vody, a ani jednou na ní nikdo nezvýší hlas, prostě vytáčej... o celkovým vyznění filmu ani nemluvě - něco tak nechutně pozitivního jsem už dlouhou dobu neviděl. Sequel bych svěřil nebožtíku Ingmarovi, aby těma mezilidskejma vztahama trochu zatočil... 1- (12.02.2011)

Mno, ten název 'Kohout na víně' zněl vážně lahůdkově, až jsem si z toho poslintala svůj hodobóžovej svetřík, ale bohužel film žádným extra zážitkem nebyl, vlastně se tam ani nevařilo, jenom jednou a to ty vajíčka připálili (společně s celým bytem). Neodolatelný hlavní hrdina Henry je jasnej proutník, ani se nenamáhá si zapamatovat jména dívek, co mu projdou ložnicí, ale zato hodně dbá o jejich dentální hygienu, protože v koupelně má asi sto novejch zubních kartáčků volně k použití (jako desátá z devíti zubařek upřímně doufám, že jsou značky Curaprox). Tak tenhle týpek začíná pracovat na scénáři dle knižní předlohy své bývalé lásky Catherine, která si ho vysloveně vyžádala, už to vypadá, že spolu tutově vyplodí nějakej velkofilm, když Henry jednoho dne objeví u svejch dveří malou cácorku, kterážto je jeho dcerkou. Normální by asi bylo vrátit děvče matce, nechat si udělat testy DNA a o zbytek už by se postaral soud, ale deset minut čistýho času je na biják nejspíš málo, takže si ji u sebe Henry nechá, z čehož vyplyne mnoho humorných situací (hahá, chicht a johohó) a emotivních okamžiků, které jsou pro větší efekt sestříhány do celých sekvencí, asi to dalo dost práce, protože nám tyto záběry tvůrci naservírují hned několikrát. (23.11.2014)

Til Schweiger zasedl ke klávesnici a řekl: "Tak schválně, jestli svedu nacpat všechna klišé do jednoho scénáře" - a povedlo se... Povzbuzen úspěchem, s dcerou doma nanečisto natrénoval pestrý rejstřík nepřirozených úšklebků a viděl, že je to dobré, Jasmin Gerat doporučil, ať hlavně dobře vypadá a směje se jako do fotoaparátu a viděl, že je to dobré, pak vše přenesl na plátno a čekal, že to bude dobré - a nepovedlo se... No, není každý den posvícení, a to ani v případě, že se podává kohout na víně, musíte to po večerech ještě vypilovat, Emmo a Tile. (20.11.2013)

Film jsem měla původně puštěný spíš jako background a málem jsem ho v první půlhodině přepla, protože mě ta malá doháněla tak docela k šílenství. Nakonec se z backgroundu stala hlavní činnost a já se nechala vtáhnout do děje, možná i díky skvělému soundtracku. Snímek mě dost překvapil díky pár milým momentům a má dušička se nad tím vším jen smutně pousmála... (24.09.2012)

Příjemné překvapení... :-) Tedy děj je předvídatelný, nápad prostý (zde nečekejte žádné překvapení), ale vše vynahrazují režie, střih, mimika a humor... Režie - je vidět, co chce režisér celkovým vyzněním říci, obzvláště když do ústředních rolích postaví sebe a svou dceru. Střih - trochu nezvyk, jedná se o opravdu rychlé svěží prostřihy statických záběrů, funguje to ale 1 (za mě rozhodně víc než pohyblivost a la italské seriály.) Mimika - k tomu už se vyjadřovali jiní. Humor - oceňuji vkusnost a nenucenost. Na německou tvorbu vysoký nadprůměr a z filmu celkově pohodový dojem... Z výše uvedených bodů nevidím důvod ke snižování 5 hvězdiček... Doporučuji pro chvíle odpočinku ;-) (16.06.2014)