Réžia:
Marek NajbrtKamera:
Miloslav HolmanHudba:
Midi LidiHrajú:
Pavel Liška, Tomáš Matonoha, Josef Polášek, Marek Daniel, Jan Budař, Jana Plodková, Lucie Benešová, Katarzyna Zawadzka, Krzysztof Czeczot, Marcin Kobierski (viac)Obsahy(1)
Čtveřice populárních herců – Tomáš Matonoha, Pavel Liška, Josef Polášek a Marek Daniel – se rozhodla natočit své vzpomínky na bezstarostná léta studií na brněnské JAMU. Dnes už legendární kabaret Komediograf, který s úspěchem hrají hlavní protagonisté téměř dvacet let, vznikal právě v uvolněné atmosféře první poloviny devadesátých let minulého století, kdy „komunismus zkrachoval a kapitalismus ještě nezačal a kdy jsme všichni měli dobrou náladu.“ Originální humor ústředí čtveřice umocňuje osobitý nadhled Jana Budaře, který v téže době studoval na JAMU o několik ročníků níž. Kultovní scénky, sametová euforie, totální svoboda, hudba okamžiku, absurdita mládí či laskavost kamarádství, které pomáhá překonat i to nejtěžší zkouškové období, to vše nabídne Polski film, až přijde do kin. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (433)
Režisér si pozval své kámoše/dobré herce, aby mu zahráli ve filmu sebe/dobré herce. Dokumentárním stylem zaznamenává jejich životy při natáčení filmu a sem tam více či méně střídá fiktivní příběh ve filmu z realitou filmu samotného. To jsou tak jediné chvilkové momenty, kdy se musíte namáhat s přemýšlením. Mohla z toho být pořádná slátanina, ale ze všech postav čiší taková pohoda a přirozenost, že jejich příběh a kadence humoru dokáže dlouho bavit. Ke konci zábava slábne, ale když už nic jiného, tak se jedná o svěží vánek na českém filmovém nebi komedií. ()
Věčný svit neposkvrněné české mysli. Film s přesahem a příjemný experiment, v kterém si tvůrci tak dlouho hráli s fakty a fikcí až se ucho utrhlo a vznikl z toho neskutečně zábavný guláš. Polski filmu se nedá upřít hravost a nečekaná zábavnost, která na konci sklouzne do hororových vod až to celé překvapivě vypadá jako by za kamerou stál Michel Gondry. ()
Tohle prostě ne. Nesedí mi humor těchhle pánů a nesedí mi ani koncepce celého filmu. Jako líbí se mi, že tu je snaha zkusit něco jiného, což nám celkem obecně jde, ale tohle prostě není můj šálek čaje a já nebudu hodnotit to, jak byli chlapci sem tam inovativní, protože ani to mě nebavilo a nic mi to neřeklo. Pro mě to byla příšerná nuda. ()
Tak v Brně už zase objevili Mimesis? Gratuluju. Nebo to byl Krakow? Jsem z toho Havlát. PS. Napřed jsem chtěl dát jednu hvězdičku za to, jak mě to nudilo, ale nakonec jsem si matně vzpomněl, že to bylo docela hezky natočený. A že fór s negrama byl pěknej a nekorektní. A že ta Polka byla hodně hledatelná. ()
Jeden známý mi řekl, že na tohle mám určitě do kina jít, že je to jako český Inland Empire. Měl pravdu. Patří k tomu i skutečnost, že je to ryze lokální, a tedy nepoměrně menší fokusem i záběrem, i s tou ryze českou transpozicí do mnohem sžíravější, žertovnější roviny, s českým překladem existenciálních hrozeb a zla, a mnohdy i uhýbáním před nimi, do komična. *** Všechny jízlivosti v tomhle filmu míří do černého, vůči Polákům, Polkám, Čechům, idejím i individualitám, vůči tvorbě a reflexi, vůči tvorbě a sebeklamu. A stejně jako v Inland Empire se tu postavami dá propadnout do obojího hodně hluboko, o několik interpretačních a existenčních rovin. *** A záleží jenom na vás, jak mocně vám u toho vedle smíchu i zatrne, a jak vás ta kombinace nadchne. *** Například celkem ještě bezbolestný, humorný fakt, že Budař tady opravdu hraje sám sebe (pomyslné: "já ti Budaře zahraju líp, než by to Budař dokázal sám?" - 1:1:1 ?), mě totálně rozešťastnil, protože výmluvně dokazuje, jak výborný je to herec (kdo viděl Sto roků kobry, nepochybuje), a zároveň trefně komentuje, jak chabě je na tom s charakterovými kvalitami a sebereflexí. *** Myslím si víc a víc, že režisér je na domácí poměry génius, zvlášť když za posledních pár desetiletí dva ze tří dobrých českých filmů jdou na jeho vrub. (Třetím jsou Špačkova Pouta.) A jestliže Protektor byl snímek plnokrevně světový, který mohl vzniknout kdekoli a v kterémkoli jazyce, Polski film je plnokrevně národní a nepotřebuje si hrát na nic jiného, což je jinak jedna z podstatných vad na "kráse" ostatních tzv. novodobých českých snímků, mnohem méně sebevědomých. **** Jedna věc se ale odpustit nedá ani tu, že přes veškerou vybalancovanost film končí komicky, absurdně, odlehčeně, vtipem na úkor existenciálního závaží - po všem tom chození po palčivě ostré hranici tu najednou chybí vážné vyústění, onen "přesah", o kterém se žertuje, ale který se pouhými vtipy nedá zakecat. Najbrt to hezky rozehrál a byl to živý, energický a zajímavý zápas, bylo každou vteřinu na co se dívat, nepřetržitá řada proměněných šancí do branky vážna i humorna, jen tu rozhodující branku nevsítil - ale ovšem zhola nic nebrání si i tohle vysvětlit jako finální jízlivost na adresu naší národní povahy. *** PLUS: Světu se vyrovnají i veledlouhé titulky v českém podání, kde nechybí uvedeny např. Sestry Medvědy, ostřiči či mikrofonisti, a za pozornost stojí také dlouhý výčet instrumentů, na které hrál Petr Marek. *** A ano, Midi Lidi tradičně zajistili velice netradiční a naprosto výtečný soundtrack, což je dvojnásob dobře odvedená práce, protože hudební linka se plnohodnotně podílí na scénách a často právě ona jim už předem uděluje satirický tón. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (7)
- Na začátku filmu Marek Daniel telefonuje v tramvaji, ve které ukazatel zastávek zobrazuje jako cílovou stanici Hrad Veveří. Tato zastávka sice v Brně existuje, ale je pouze autobusová a pro lodní dopravu. (velkyvezir)
- Lucie Benešová si ve filmu zahrála sama sebe. (M.B)
- Premiéře filmu v Praze netradičně předcházeli projekce v Brně nebo Valašském Meziříčí. Ve Valašském Meziříčí pravděpodobně proto, že se v blízkém okolí natáčelo několik scén. (Attta)
Reklama