Hrozná hnevu

Velká klasika si mě získala jen částečně. Na jednu stranu film výborně zachycuje tragické osudy chudých farmářů postižených ekonomickou krizí a jejich strastiplnou odyseu za pracovním uplatněním, přičemž mu výrazně pomáhají skvělé herecké výkony a naprosto věrohodné ztvárnění tehdejšího společenského chaosu a nedůvěry. Naproti tomu ho ale zbržďuje dost jednotvárné schéma scénáře, kdy se s hlavními hrdiny stále přesouváme z místa na místo, a hlavně poněkud nevýrazné emoce, které režisér Ford i ve vypjatých momentech odflákl a nedopřál jednotlivým scénám ani celému příběhu téměř žádnou gradaci. Ovšem pořád se jedná o mimořádný snímek, už jen tím, jaké téma a v jaké době se odvážil zpracovat, nemluvě o citlivém a precizním přístupu k dané látce z hlediska historie. USA na počátku 30. let minulého století rozhodně není místo a čas, kam bych se chtěl jednou podívat- minimálně tohle mi Ford svým vyprávěním celkem jasně zdělil. (08.08.2013)

Klasika, jejíž název musí něco říkat i absolutnímu filmovému/literárnímu analfabetovi. A jaký jsou Hrozny hněvu filmem? Inu, pokud chcete vidět skutečnou Ameriku přelomu 30/40. let, tak je to trefa do černého. Je to protiklad všem těm filmům s Grantem, Stewartem a podobnými, kde se chodí v nažehlených oblecích a žije v lepší společnosti. Tady máme už tak chudou početnou rodinu, která na začátku přijde o svoji půdu a vydávají se přes půl Ameriky za prací. Cesta je to trnitá, plná bídy, chudoby a nepřejícího okolí. Brutální poldové, vykořisťovatelští statkáři, občas někdo zemře, občas se najde i slušný člověk. Snadno by to mohlo sklouznout k melodramatu, nebo ke komunistické agitce, ale Ford se obojímu zázrakem vyhnul. O síle lidu se mluví ve filmu asi tak 3 minuty z celkové stopáže a rodina bere všechny trable a život tak jak jdou. Čili je to trošku bez emocí, ale i tak se jedná o výborný film. Drama roku 1940. (02.07.2016)

Tento film vas rozhodne nestrhne do deja. Ani neocari prekvapivym koncom. A takmer urcite nenaplni pozitivnou energiou po dopozerani. Tak potom preco ho pozerat? No hlavne preto aby ste videli ako ludia prezivali v tej dobe a co tak asi pocitovali ked si uvedomovali aky bezvychodiskovy zivot ziju. 7/10 (04.12.2012)

Z dnešního pohledu, zejména středoevropského, ideově mimořádně komplikovaný film, jehož problematičnost samozřejmě tkví už v předloze samotné. Narážím samozřejmě na přimykání se ke komunistické vizi uspořádání světa, jež je symbolizovaná státním táborem, který si "spravují sami jeho obyvatelé". Tato základna se stává jediným světlým bodem pro rodinu Joadových v moři událostí od počátečního vyhnání z rodné hroudy. Je však vhodné upozornit, že je třeba vnímat fabuli v dobovém kontextu. V letech po Velké krizi nebyl socialismus sprosté slovo. Přimykali se k němu západní intelektuálové, protože jim nebyl lhostejný osud obyčejného člověka a kapitalismus, jehož byla Amerika symbolem, jim nutně přišel jako odcizený systém, který vytrhává lidi z kontinuity přirozeného života a rodinné pospolitosti. Byla to doba dávno před spuštěním železné opony a o marxismu v praxi neexistovaly na západě takřka žádné nebo silně zkreslené informace. Koneckonců v Československu po válce krom katolíků prakticky nevládla žádná nesocialistická strana. Steinbeckovo dílo je esencí dobového humanismu. Nabízí silný osobní příběh, který se v důsledku proměňuje v nadosobní kritický osten namířený proti kapitalistickému zřízení, odhalující jeho nedostatky. Ford k tomu přidává standardně dobrou a přehlednou režii ve stylu klasického studiového Hollywoodu. Není divu, že byl McCarthyho komisí vyšetřován, což jen dokládá, jak nadčasové dílo natočil. Po shlédnutí Hroznů hněvu by snad i Venca Klaus musel začít o socialismu alespoň přemýšlet... (15.04.2011)

Vo väcsine filmov je to tak, ze najprv pomalsie trva zaciatok, kym ma vtiahne do deja, ale ked sa tak stane, postupne zacina byt dej napinavejsi alebo zaujimavejsi, az kym nepride este zaujimavejsie finale. V tomto filme je to presne naopak. Zaciatok ma velmi zaujal, stred bol este ako tak zaujimavy a zaver zrazu skoncil tak necakane, ze som sa rozhodol udelit mu 3 * a to som si bol isty, ze mu dam 4 *. Ale nevadi, aj ked viem, ze zaryti obhajcovia tohto filmu ma budu odsudzovat, ze vsak toto nebol akcny film. V podstate bol dej filmu velmi zaujimavy, bavil ma a zo vsetkymi clenmi rodiny som sucitil, pretoze v takej chudobe by sa nechcel nikto z nas ocitnut, pretoze oni nemali sancu zaevidovat sa na urad prace ako v dnesnej dobe a poberat socialne davky. Oni si museli zo dna na den krvopotne hladat pracu, aby mali aspon co najest. Problem bol so zaverom filmu, ktory mi aj napriek svojej dlzke pripadal, akokeby skoncil niekde v strede a teda ziadneho vyvrcholenia som sa nedockal. Okrem dvoch Oscarov za reziu Johna Forda a herecky vo vedlajsej ulohe Jane Darwell mal film este dalsich 5 nominacii, medzi ktorymi boli kategorie najlepsi film alebo herec v hlavnej ulohe Henry Fonda. Avsak Oscara za najlepsi film ziskala v tom rocniku mysteriozna drama Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940) a za herca v hlavnej ulohe James Stewart v romantickej komedii PRIBEH Z FILADELFIE (1940)... 17.08.2010 ________ Henry Fonda - (Tom Joad) +++ Jane Darwell - (Mama Joad) +++ John Carradine - (Casy) +++ Charley Grapewin - (Starý otec) +++ Russell Simpson - (Otec Joad) +++ O.Z. Whitehead - (Al) +++ John Quillan - (Muley) +++ Eddie Quillan - (Connie) +++ Produkcia: Darryl F. Zanuck +++ Hudba: Alfred Newman, Danny Borzage +++ Nemecka Cinema - 100% (17.08.2010)