Vlk z Wall Street

Popravdě jsem po shlédnutí filmu tak nějak neměl slov. Tenhle film je naprosto poctivý Scorsese, ale na druhou stranu to není nic, co bych si s radostí zapamatoval. Film je totiž krutým odrazem společnosti, kterou vytvořil kapitalismus. Tudíž prostředí, ve kterém žijeme. A věřte, že se na to nekouká hezky. A to i přesto, že legrace je dost a herecké výkony nemají chybu. I přesto všechno ale Vlka z Wall Street nechci už vidět. Prozřít k realitě je občas bolestivé a já nejsem schopnej takovou realitu znova přijmout. A nejhorší je, že se to vše točí podle skutečných událostí. Nicméně jednu věc musím uznat. Ten člověk, podle nějž se tento příběh natočil, byl neskutečný obchodník. Ale to je asi tak jediné, co v sobě měl. (24.01.2014)

(1001) Můj první odchod z promítání, myslím, že ani ne po deseti minutách. Jediný důvod, co by mě udržel po celou dobu stopáže v kině, by byl ten, kdyby mi někdo zaplatil za to, abych se dívala. Hlavní hrdina by asi byl pyšný. --- A když už jsem se tedy musela dívat až do konce kvůli 1001 seznamu, tak jen jednotlivé postřehy: Bože, sexy nahaté ženské jsou nechutné. Leonardo je hodně oranžový. Líbil se mi ten pán, co vyráběl ty boty, protože vypadal úplně přesně jako moje první a nejzásadnější láska. Tento fakt mě trochu rozptýlil na prostřední hodinu nebo dvě, ale nějak tuším, že jsem o mnoho nepřišla. Vedlo to ale k myšlence, že vlastně nevím, o čem to je. O čem to je? Jako jedinou scénu s přidanou hodnotou jsem ohodnotila Leonardův trip z country klubu domů s hlubokým posláním, které požaduje přemožení všech tělesných, fyzických, psychologických a metafyzických překážek. Spolužáci se mě v diskuzi po mém tvrzení, že mě nebaví takovéhle věci, ptali, co mě teda baví. Odpověděla jsem, že upíři a čarodějnice. Možná tedy přece jen nejsem intelektuál. Kdo ví. Každopádně mi vadí, že nezúčastněnému pozorovateli by se snad mohlo zdát, že ten film devalvuje význam slova cool, které jinak sama ráda používám, a také že v drtivé většině případů Scorsese používá humor úplně jinak, než jak humor chápu já. (19.05.2014)

Jsem celkem udiven. I když snímek zobrazuje morálně pochybnou postavu, nezastává se jí přece, ani ji nehájí. Martin Scorsese natočil film zpracovaný dost neosobním způsobem, každý si může vybrat, jak bude k Belfortovi přistupovat. Už dlouho jsem se nedíval na film tak nezúčastněně, jakoby svrchu a hlavnímu hrdinovi vůbec nežral to, co je podle něj život snů. Dlouho jsem Vlkovi odolával (téma mě moc nelákalo), oceňuju plynulost vyprávění vzhledem ke stopáži, užil jsem si pár vymazlených záběrů, ale k té skoro celkové adoraci se přidat nehodlám. 70%. (13.08.2014)

Jordan Belfort je antihrdinou, který se řadí vedle takových es jako Jurij Orlov z Lord of War. Jenže zatímco Jurij je vlastně pořád člověk, k němuž lze cítit alespoň drobné pochopení, Belfort je hajzl. Je inteligentní, má nadhled, životní postřehy, smysl pro humor, ale je hajzl. Tak jako v Básnících označil Kendy jednoho pracháče za dojiče socialismu, je Belfort dojičem kapitalismu, a to na drogách. Jeho životní náplní je vydělat. Jakkoli. Přesvědčit kohokoli, od chlápka na podpoře po milionáře, že si mají koupit akcie jakési pidifirmičky, o které vlastně ani sám makléř neví vůbec nic. Většina z makléřů jsou ostatně osoby naprosto primitivní, vědí vše o hovnu nebo hovno o všem, na tom ale nezáleží. Jak se dozvíme hned v začátku, to jak celý tenhle akciový trh funguje, je úplně jedno. Akcie se musí zkrátka točit, protože provize za prodej je to jediné, na čem záleží. Ukecat, nakecat, ojet, najet (na další prášky). Jde o profit, i když za nic. Nic se nevyrobí, žádná hodnota se nevytvoří, jen peníze mění majitele. Peníze, to jsou auta, jídlo, jachty, drogy. A to nejdůležitější. Ženský. Ženský s váma kamaráděj, když máte peníze, bez ohledu na to, že proti vašemu charakteru je černé uhlí bílé jako sníh a vypadáte třeba jako Jonah Hill. Bez výjimky všechny ženský jsou v tom filmu kurvy, s prstenem nebo bez. Nechat se vydržovat, dokud manžel má, i když klátí všechno co potká. Ale když jde nakonec do háje a vykazuje alespoň nepatrné známky zlepšení, to je pravý čas opustit potápějící se loď. A stejně tak dřívější přátelé. Pod hrozbou trestu nakonec všichni povolí, i když se tváří, jak té FBI neřeknou ani slovo. Zase tak moc se ale neděje, vždyť to by museli pozavírat celou Wall Street, tak se rozdá pár symbolických trestů, hrdina dne agent Denham (jediná skutečně sympatická osoba na plátně) dostane za odměnu diplom a jede se dál močálem černým kolem bílých skal. Vtipné, chytře napsané, skvěle zahrané. ale to je nošení peněz na Wall Street. P. S. Tento film učinil pro Klub rváčů více, než film Klub rváčů... (06.02.2014)

Neskutečný nářez! DiCaprio je jednoznačnou zárukou pro úspěšný film, nemůže být nic jasnějšího (kromě slunce teda). Před samotnou projekcí mě dostalo úvodní slovo otce a zakladatele této databáze na filmovém ČSFD víkendu, kdy nám doporučoval klidně sexovat a oddávat se orgasmu, protože shodou náhod byl tento den Den ženského orgasmu. To jsem ovšem ještě netušila, jak inspirující film nám k této činnosti připravili. Byl mi odkryt šílený svět mezi burzovními makléři, kteří obchodují s fakem a vydělávají tak neskutečné prachy, za které se dennodenně oddávají svému bohatství, drogám a děvkám. Když si odmyslím smutný fakt, že tohle se skutečně děje, že bych v reálu lidi, kteří vědomě a arogantně sedají za volant pod vlivem návykových látek, nechala skonat pomalou a bolestivou smrtí, tak díky Wolfímu, scénáři a způsobu jakým stylem byl ten film natočen, jsem se celou dobu velmi dobře bavila. (11.08.2014)