Nell

Nádherný, dojemný příběh, který chytne za srdce a nabídne víc než jen výchozí bod pro úvahy o tom, že každý žijeme ve svém světě, a o kompetenci společnosti ty více odlišné světy rozbíjet a určovat co je a není normální. Strhující Jodie Foster, která si celý film ukradla pro sebe, podává přesvědčivý obraz ženy vyrůstající mimo „civilizaci“ formující i deformující přirozenost člověka, jeho myšlení i chování, ženy přesto svým způsobem postižené traumaty vlastními i předanými matkou. I když závěr, zejména Nellina závěrečná řeč, příběh poněkud vyhodila z roviny uvěřitelného, zůstává dalším z těch vzácných příběhů, které se zaseknou hluboko do srdce a člověk na ně nikdy nezapomene. (03.02.2011)

Velice zajímavý, silný, poutavý a dojemný příběh se šťastným koncem, což mi ani trochu nevadí, stejně jako ono poselství, které by mělo reprezentovat základní principy lidské společnosti. Musel jsem se zamyslet nad tím, podle čeho určujeme, že někdo nebo něco je či není normální. Vytvořili jsme si pro sebe skloželezný umělohmotný svět a každý, komu se v něm nelíbí, třeba jen proto, že je pro něj nový, je blázen. Chceme, aby každý zapadal do nějaké škatulky a když se najde někdo, kdo se do žádné nevejde, je nenormální. Výkon Jodie Foster je naprosto úžasný, jako by to snad ani nehrála. Velmi příjemný, až nečekaně emotivní, zážitek. 90% (16.12.2008)

I když jsem zejména v závěru litoval, že ta psychologická linka nebyla propracovanější a uvěřitelnější, a že film nemá třeba o nějakou tu minutu navíc, jsou chvíle kdy rád zapomenu na všechny drobné nedostatky. A těmi chvílemi byly tentokrát Nell a její svět, kterým jsem se nechal zcela prostoupit, a který Jodie Foster ztvárnila opravdu nádherně. Malá duševní očista. (09.05.2006)

Je těžké zážitek tohohle druhu odbýt nějakou nadnesenou větou ve stylu: "Věřili, že jí změní život a zatím ona změnila ty jejich" nebo ¨Ebete, ebete ošíčka¨..." Zatím jsem příliš unesená a konsternovaná dokonalou Jodie Foster a jejím chodníčkem emocí, jdu vyhodit pár kapesníků.... a moc ráda si ten film ještě někdy v klidu zopakuju :-) (02.12.2010)

Zpočátku jsem měl problém přivyknout si na onen pseudojazyk hlavní postavy, nicméně si mě vzápětí film omotal kolem prstu a nejen díky strhujícímu výkonu Jodie Foster. Její řeč těla, pohledy nutí neustále diváka přemýšlet o její přirozenosti a kontrastu mezi životem v civilizaci a mimo ní. Dokonalá chemie mezi ústředním triem a hluboká melancholická hudba. Ojedinělý příběh bez patosu s upřímnou romancí a krásou lidského ducha. (17.08.2020)