Dabangg

Pro mě zajímavý akčňák, ve kterém je Salman tak trochu sebestředný parchant, ale uber killer. Příběh se mi hodně líbí a opět zde má pár zvratů. Triky jsou dělané až moc okatě, takže jsou i parodující veškeré akční situace. Akce je je hodně a je pěkně přehnaná. On se ostatně celý film nebere vážně a to je na něm to skvělé. Obsazení je opět bez chybné. Písní zde már je, ale určitě bych i nějakou ještě přidal. Za mě 80% :) (21.02.2017)

Zase jededn Salmanov film, ktorý je síce hodne strelený s jeho svojráznym a tentokrát nie trápnym humorom, ale v konečnom dôsledku diváka zabaví ak príjme nadsadený pohľad na vec. Nadsázka je častou a dôležitou súčasťou indických filmov ale napriek tomu niekde pod povrchom, drieme hlbšia myšlienka. Aj tu sa zdá, že policajt je horší ako zločinci, ktorých naháňa, ale je to zábavné a niekedy sa inak spravodlivosti docieliť nedá. Takže Salman tu bol faaakt roztomilý, vtipný a v rámci jeho možností aj romantický :-) Sonakshi sa mi veľmi páčila...musím kuknúť viac jej filmov.... piesne síce nič výnimočné, ale klasika, ktorú môžem.... (23.05.2017)

Ne, já prostě úspěchu těhle bollywoodských napodobenin / předělávek jihoindických akčňáků nerozumím. Oproti svým předobrazům je Dabangg velmi vyšťavený, nezábavný a prostý jakýchkoli nápadů. Co hůř, samotná akce je natočená velmi neohrabaně a i kdybych si odmyslel katastrofální střih, tak nezbyde než konstatovat, že debutující režisér Abhinav Kashyap nepředvádí nic, s čím by se nemusel stydět vedle zavedených jižních režisérů, jako jsou Gunasekhar, Ravikumar, nebo Rajamouli. Přes veškerou expresivnost jsou i emoce úplně na nule, což má ovšem i svoje výhody, neboť diváka alespoň nenaštve, že hlavní hrdina je namyšlený kretén a dívce jeho srdce (?) chybí kromě hlasivek asi i rozum. Ve filmu je vzhledem ke stopáži velké množství hudebních vsuvek (5), všechny jsou ovšem trestuhodně odfláklé a zcela nehodné zapamatování. Jestli měla bolly verze Ghajiniho své světlé i temné chvilky, tak Dabangg se celý nese v duchu takového šedivého průměru, který neurazí, ani nezvedne ze židle. Každopádně je tento film smutným dokladem nepříjemného faktu, že Bollywood je až po uši v tvůrčí krizi, v rámci níž zavedeným režisérům dochází dech a nějak to nevypadá, že by se objevovaly nové talenty schopné je nahradit. (25.10.2010)

Myslim, že se s režisérem Dabanggu řídíme stejnou životní zásadou – tedy, čím je toho víc, tím je to lepší. Já tohle zlatý pravidlo jedu především, co se mejkapu týče. Abhinav Kashyap zase ve svým indickým opusu použil snad všechny existující barvy včetně antracitový, lososový a dokonce i na šmolkově modrou došlo. To jednoho tak otupí, až mu vůbec nevadí, že samotnej příběh je předvídatelnej jak David Hasselhoff před minibarem. Samozřejmě taky dojde na všechny ty veselý tanečky a písničky jako v každým druhým indickým bijáku (viděla jsem dva, takže vim a znam), ale jinak obrazovce jasně vládne Salman Vymakanýbřichojakhovado Khan, kterej jen pomocí svých slunečních brejlí (jasně, že nosí rajbány, nejlepší product placement ever) dokáže vyřídit celej gang, a to se mi na něm líbí! (13.09.2015)

Spojte Salmana posledních let, protřepejte ho, ale nemíchejte, poraďte mu humor jako z Fairbanksova Zorra, akci z grotesek a můžete Dabangg v klidu podávat. Sonakshi Sinha je také skvělé kotě, takže nebýt toho, že na podruhé bych byla radši, kdyby se celý film skládal jen z výstupů tančícího nebo hláškujícího Robina Hooda Pandeye, byla bych si jeho praskající košili (pouhou silou vůle) užila ještě lépe. Ale rodinná ani politická zápletka skutečně opakovací hodnotu nemá. Každopádně si měním vyzvánění na mobilu a oblibuju si absolutně Arbaaza Khana a jeho uhrančivý pohled. #festivalbollywoodskehofilmu (10.10.2011)