Klíč k minulosti

Dvě roviny příběhů. Zajímavý koncept a emocionálně silný příběh. Jak už u podobných příběhů bývá zvykem, normální člověk ( myšleno všichni, kromě hololebkových kreatur s IQ shnilého banánu ) pocítí nechuť, zlost, mražení, prostě emoce. Jde o téma, které je ve své podstatě nevyčerpatelné a tak máme každý rok další a další příběh o tom či onom. Zatím to působí, a ani tady není víceméně co vytýkat. (26.11.2011)

Velmi naléhavý apel, dávám 4 za vynikající herecký výkon KST. Námět vážný a děj vcelku neobvyklý, bohužel zpracování ala melodrama z manufaktury Hollywood. Kdyby to uchopil někdo schopnější, Ital, Polák (teď mě napadnul Polanski) dopadlo by to o mnoho lépe. I tak je to ale slušný snímek na který netřeba plivat. Francouzi, slavní budovatelé první demokracie si ponižování a vraždění židů celkem užívali. Otřásla mnou scéna ze stadionu, kdy lidi společně serou na beton, protože se pařížským přisluhovačům něco nepovedlo, nebo se jim ani nechtělo budovat latríny. Utrpení dětí je tu vykresleno nesmírně věrně a Děsivě. Na takové filmy by měly budoucí generace čumět stále, protože ze světa finančních a politických krizí je k fašismu či komunismu zatraceně blízko! (08.08.2011)

som sa rozhodovala, či 3*, alebo 4* ... čítala som knihu, ktorá ma zasiahla takým spôsobom, že som tri dni nad tým rozmýšľala a bolo mi ťažko na duši ... film sa knihy veľmi držal, ale ... niečo mu chýbalo a neviem čo ... neviem, či to bolo dabingom (ktorý vlastne ani nebol zlý), ale film bol taký chladnejší ako kniha ... určite ale stojí za zhliadnutie (11.09.2013)

16. A 17. ČERVENCE 1942 BYLO ZATČENO 13 000 ŽIDŮ. 8000 JICH BYLO PŘESUNUTO DO VELODROMU DO STRAŠNÝCH PODMÍNEK...... /// Nedivme se malé holčičce, že to nechápe! Co? Odsun židů!! MYSLI JEN NA SVOJI RODINU A NA SEBE! .... Beaune-la-Rolande - přechodný tábor, z něhož cesta domů asi nevede.... Julie je Američanka žijící 25 let ve Francii, v osobním životě prudí stejně jako každá ženská a právě se chystá probudit ,,spícího hada“ (Napsal bych, že chce vytáhnout ,,kostlivce ze skříně“, ale kdo viděl pochopí, že by to bylo neetické. Drsnější povahy by dokonce mohli napsat, že jsem debil...). A tak pátrá, doma prudí, pátrá a pátrá a pátrání jde samo. Vyprávění o osudu Sáry mi (málem) několikrát způsobilo zástavu srdce a dokonce se přiznám k zamáčknutý ,,kroupě“. Přestože tu a tam někdo umře, dovolím si napsat, že jde o optimistickej příběh, kterej (lehce) neotřelým způsobem míří na ,,komoru“ a city. Nestrhává tempem ani drastickými scénami, ale vypráví třeba o tom, že i když známe dobře tvář, nemusíme vědět nic o duši. I kdyby to byla naše máma. Podobně jako TADY půjdu trochu ,,vejš“. Nebo vás nezajímá, jakou minulost má váše vestavěná skříň? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Sarah“ z roku 2006 od Tatiany de Rosnay číst nebudu. 2.) Jsem zvědavej jestli Francouzi byli stejný kurvy jako ostatní. 3.) V táboře jsem byla s holčičkou, co něco povídala o Michaelovi a klíči. 4.) Rád se šťourám v životě druhejch. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (01.07.2011)

Dramat těžících ze skutečných událostí a tragedií obětí holocaustu není dle mého nikdy dost a filmy s podobnou tematikou bych nejraději pouštěla dětem od 12 let pravidelně a povinně ve škole. Nicméně zde mi chybělo něco zásadního, co by mě opět přinutilo poděkovat v posvátné úctě za každý lok čisté vody a sousto suchého chleba. Něco, co s vámi otřese tak, že už si nikdy nedovolíte zapomenout na hrůzy války, viny těch, co mají krev na rukách, nebo se na ní podíleli. Roky plynou, poslední svědci, oběti i viníci umírají a nastupující generaci už tato nedávná minulost dostatečně neoslovuje. V tomto filmu mi tedy chybělo to cosi, co přiková diváka k obrazovce a sevře mu srdeční krajinu do ocelových obručí ještě dlouho potom, co film skončí. Příběh je to dobrý, nápad s prolínáním do současnosti mi taky nevadil, některé okamžiky silné (oddělení dětí a matek v táboře, čekání na deportace ve velodromu, objevení malého bratra ve skříni)..ale to je na takovou stopáž prostě málo. Francouzi to pojali nějak příliš televizně a vzešel z toho sice dobrý film s krásným konkrétním a citlivě vyprávěným osobním příběhem , na který ovšem za dva dny už ani nepomyslíte. Škoda, dalo se z toho vytěžit víc. (06.10.2011)