Cinema verite

Cinéma vérité je pojem, který použil francouzský filosof a sociolog Edgar Morin při popisu stylu zobrazení reality v dokumentech ruského režiséra Dzigy Vertova. V podstatě se jedná o doslovný přepis složeného slova Kinopravda, což je společný název pro sérii celkem 23 krátkých dokumentů, které Vertov natočil v letech 1924-25. Kinopravda ve Vertově pojetí znamenala spíše odpozorovanou realitu (fakticky je Vertov první paparazzi), cinéma vérité francouzských dokumentaristů (Jean Rouch, Chris Marker, Bertrand Blier) se více přikláněla k stírání hranic mezi uměleckým a dokumentárním filmem a upřednostňovala realitu na úkor scénáře. Pokrok v oblasti filmařské techniky, jehož výsledkem bylo zmenšení a zdokonalení kamer až k dnešním digitálním přístrojům, přispěl k vývoji tohoto směru také v USA, kde se vedle francouzského termínu ujal název "direct cinema". Přímým pokračováním tradic "kinopravdy" je mimo jiné i Dogma 95. (Podrobněji: http://www.rezek.biz/T_verite.htm). Určitým společným rysem pro vérité filmy je nezasahování do přirozené situace, nenápadnost svědka-filmaře. Na druhém konci filmového spektra stojí žánrová hollywoodská produkce. Typický hollywoodský film má kompletní scénář, účast filmových hvězd s milionovými honoráři, nákladné speciální efekty, drahé vybavení, rekvizity a velký štáb. Hollywoodští producenti se snaží přilákat do kin obrovské masy diváků. Jejich cílem není snaha ukázat realitu jako takovou, ale vydělat. (Podrobněji: http://www.parlez-vous.com/misc/realism.htm). Co se však stane, když se spojí cinéma vérité a hollywoodská podnikavost a výpravnost? Vznikne výdělečná reality show atraktivní pro masové publikum. Tak se zrodil první televizní "vérité" dokument v hollywoodském stylu - americký televizní seriál "An American Family", který se natáčel 30.05.-31.12.1971 a poprvé se vysílal na stanici PBS na počátku roku 1973. Film "Cinema verite" je stručným příběhem o vzniku, natáčení, konci, výsledku a dopadu tohoto seriálu, a to jak na samotnou rodinu Loudových a na filmový štáb, tak i na celou americkou společnost a v konečném důsledku i na celý styl života a vnímání reality moderní společností západního střihu. Americký seriál a jeho přímí potomci Big Brother, Survivor atp. včetně Rodiny Simpsonových nastolují řadu otázek filosofického a sociologického rázu týkajících se souvztažnosti reality, virtuality a etiky. "Diváci milují iluzi" a vzrušení - to je odpověď reality show na kinopravdu. Co mají společného cinéma vérité a Schrödingerova kočka? Je to vliv pozorování na pozorovaný objekt. Proto se řeší, jak je blízko pozorovaná realita čisté realitě. A je tu i otázka objektivity samotného diváka a vlivu času. Stejně jako na všechny filmy, které pojednávají o událostech minulých dob, i na tento film se vztahuje otázka, kterou položil lupuscanis v jedné z diskusí na čsfd: "Jak té době ale porozumíme? Opravdu to půjde bez ptaní? A jak bez toho, abychom se na tu dobu ptali, pochopíme to, v čem žijeme teď...?" Odpovědí budiž parafráze reakce GilEstela "Kdo o té době něco ví, dokáže jí rozumět a pochopit jednání lidí v dané situaci". A tato odpověď zní - Kdo v dotyčné době žil a byl zasažen dotyčnými událostmi nebo pocítil jejích dopad a vliv, dokáže té době rozumět a pochopit jednání lidí v té či oné situaci v rámci svých vlastních životních zkušeností a prožitků. Lidé z pozdějších dob můžou do dob dřívějších pouze nahlížet a snažit se pochopit svoji dobu vycházeje ze svých vlastních zkušeností a prožitků a s přihlédnutím k ozvěnám minulosti, které jsou vždy subjektivní v podání i vnímání jedinců. (27.02.2012) (menej) (viac)