Ďáblův dvojník

Je to taková one (two?) man show Dominica Coopera. Námět je parádní, ale scénář je plný ohraných frázovitých vět a stylistické rozkročení mezi líbivým popcornem a vážnějším pojetím taky neprospívá. Kvůli Cooperovi a mému oblíbenému songu, který už jsem dlouho chtěl slyšet ve filmu (The Veils - Jesus For The Jugular) rozhodně stojí za vidění. (12.12.2011)

Dominic Cooper přímo exceluje ve dvojroli iráckého Černého prince a jeho nedobrovolného dvojníka. Jako Uday Hussein je přímo odpudivý a jako jeho dvojník Latif Yahia obyčejně lidský. Neotřelý pohled do země Sadáma Husajna, kde se dá za peníze koupit vše. Teda kromě duše. Mrazivé momenty, bezvýchodnost situace a zachycení ducha doby jak bezchybnou výpravou tak použitým hudebním doprovodem, se povedlo na výbornou. (07.04.2012)

Lee Tamahori si zaostril svoj režisérsky ďalekohľad a tentokrát ponúkol priblížený pohľad na syna Iráckeho vládcu Saddama Husseina, ktorý sa stal jeho hlavným cieľom v tomto neskutočnom, provokatívnom systéme, za otcovej vlády, keď v opojení bohatstva a nadriadenosti voči druhým, si na každom kroku " uľavoval zo svojej namyslenej riti ". Dvojité obsadenie a výkon Dominica Coopera nebolo zlé, pretože filmové umenie tu nebolo, až také náročné, takže nieje ho za čo veľmi chváliť. Dej celkom slušne graduje (keď Uday Hussein rozpára otcovho priateľa ako barana, alebo keď znásilnená nevesta skončí so životom) a prekvapením sa pre mňa stalo aj nasadenie štenice (Sarrab) na odhalenie Latifoveho pohybu. Najviac mi prekážalo zakomponovanie krátkych dokumentárnych klipov, ktoré roztrhli dobre bežiaci pás a dlhá minutáž, keď koniec som, už urputne očakával. 60% (08.05.2012)

Analýza zdegenerované zmutované rodinky, respektive jejího geneticky upraveného zmrda, měla nulovou vypovídací hodnotu pro neznalého diváka a ještě na bájné vizi představ o pohádkách Šeherezády poskládaný chaotický scénář opisující od bratří Grimmů. Navíc režisérova forma sice místy šokovala, ale celkově nudila. Chápu, že není snadné vycházet z nuly a prakticky z ničeho. Až podobný hodně zajímavý námět natočí Íráčané nebo příbuzná sestava pro nás vzdálené kultury, určitě budu nadšená a natěšená. Bohužel vidím to tak za příštích 100 let, tolik tabuizované téma zůstane zřejmě ještě dlouho tabu. Po hvězdě dávám přitažlivému Cooprovi, zahrál dvojbratry excelentně, degena Udaje i sexy Latifa. (01.07.2012)

Byly časy, kdy v Bagdádu platil úryvek z písně P.Habery („..zabij ma či Udaj“) a já se ptám, kde udělal soudruh prezident Saddám ve výchově chybu? Nevysvětlil synovi, že velbloud je levnější, než Lamborghini? Měl při oslavných palbách do vzduchu mířit níž? Dle mého to všechno začalo už kdysi tím, že jistá dávka ejakulátu neskončila na prostěradle.. Atraktivní téma, snaživý Double Cooper a Tamahori, vyprávějící zbytečně doslovně příběh, nad jehož historickou autentičností lze polemizovat. Nemyslím tím zvrhlé konání psychopata Udaye, který prznil školačky, choval gepardy, vraždil tátovy sluhy a vskutku netradičními metodami trestal irácké sportovce za neuspokojivé výsledky, kdy si třeba neúspěšní fotbaloví reprezentanti museli ve vězení čutat s betonovým míčem (a pak, že je na Mílu Baroše vyvíjen tlak..), ale vůbec existenci dvojníka Latifa, který tady slouží jen jako jakýsi kontrastní protipól Černého prince z pekel zhýralosti a sadismu. Ostatně, pokud vůbec někdy tuto roli hrál a nevyužíval své podoby na Saddámovic prvorozeného jen k balení bagdádských holek, co když Američané sejmuli v Mosulu dubléra a pošuk Uday se uklidil do Irska, kde si přivydělává sepisováním memoárů? Zubní záznamy mohou být někdy scestné a to ostatní, jak tvrdí autoři, je historie. A ta se přece odjakživa hezky překrucuje.. Dodatek: Kdo nedávno viděl Cohenova Diktátora, tomu mohou občas cukat koutky v momentech, které jinak vůbec vtipné nejsou.. (20.06.2012)