Il fuoco (la favilla - la vampa - la cenere)
The Fire
Obsahy(1)
Naivní malíř vydaný na pospas rozmarům sexuálně agresivní básnířky. Důvody její nenávisti vůči mužům zůstávají neznámé, v důsledcích však zničující. Drama Oheň je včetně hlavní představitelky Piny Menichelliové dokonalým příkladem specifického žánru rané italské kinematografie zvaného diva filmy. (Letní filmová škola)
Recenzie (8)
Na rozdíl od amerických filmů, jež v sobě měly ambici zachytit přirozenost a dennodenní všednost už od filmových prvopočátků, evropské němé filmy obecně působily více éterickým a od reality odtrženějším dojmem. A co potom ty italské, jimž byl excentrický výrazový projev vždy vlastní. I díky krásně sytému tónování "Il fuoco" vyznívá jako zlý sen ze kterého se nechcete probudit. Výborná režie a úchvatná Pina Menichelli, diva par excellence. ()
Může být romantický film z roku 1915 strašidelný? Když hraje hlavní roli Pina Menichelliová, pak rozhodně! Její přehrávané šílené grimasy ve spojení s křiklavými barevnými filtry vytváří podivně vykloubené a expresionistické dílo, které funguje i po 100 letech. Příběh je jednoduchý - jistá žena si vezme za cíl zničit jistého muže. Není tu nic navíc, žádné protahování a vycpávky, proto má film na němé dílo krásnou stopáž, přičemž o tématu žena - vamp je řečeno vše podstatné. ,,Nabízím ti buď romantickou trvalou lásku a nebo rychlé vášnivé vzplanutí. Co si vybereš?" ()
Šablona struktury - jiskra, vzplanutí, popel - anticipuje celý průběh filmu, který se jinak soustřeďuje na nejosekanější zápletku libovolného filmu s femme fatale. V souhrnu je to vlastně hrozně prostoduché a předvídatelné, ale esenciální. Celkově zaujmou tři věci: a) opakující se motiv dravce (sovy), zpřítomňovaný různými prostředky (kostýmem hl. hrdinky, výjev skály na plátně obrazu...); b) barevné tónování filmu je asi poprvé, co vidím, použito nikoli náhodně jako atrakce, ale jako služebný prostředek vyprávění; c) finální pohled hlavního představitele do kamery, který je svého druhu zajímavým zcizovacím efektem. Hudební doprovod Piči z Hoven překvapivě skvělý. ()
Jeden z prvních italských pokusů o celovečerní film... Hrozivé a tragické grimasy ústředního hereckého dua si po sto letech nesou půvab velmi vtipné teatrálnosti, ovšem démonická básnířka v soví čapce byla jednoznačně úchvatně zlá. Dohromady s živým hudebním doprovodem brněnského uskupení Piča z hoven, se jednalo o velice nevšední zážitek. ()
Ve své roztomilé přímočarosti působivé, v kině a s relativně povedenou elektronickou hudbou vcelku příjemné. ()
Galéria (3)
Fotka © 40. Letní filmová škola
Reklama