Žena v čiernom

Ľakačky to malo pekne hnusné, až som sa radšej nedívala na telku - asi som príliš ľakavá alebo čo, ale takéto odschoolové vyblafnutia, keď v jednom momente zreve hudba a do obrazu vletí príšera, mi proste nerobia dobre - a zdá sa mi, že celá Žena v čiernom bola postavená na nich. Atmosféra bola slušná a potešil ma Ciarán Hinds, ale všetko ostatné bolo akési... priemerné. Samotný príbeh som poznala už predtým (v originále ma príšerne rozčuľoval hlavný hrdina), hoci si ho presne nepamätám - ale ani ten nepovažujem za extra výnimočný (pravdupovediac, neviem prečo sa kniha stala takou známou). 3* postačia. (21.05.2013)

Od Amenábarova snímku Ti druzí jsem neviděl tak působivý mysteriózní horor a musím říct, že mi udělal opravdu radost. Přitom to vlastně není nic světoborného, ale je příjemné vidět, když se někdo vrací úspěšně k základům žánru. V tom filmu se neexperimentuje, drží se osvědčených filmařských postupů, Watkinsova režie je spolehlivá a i v detailech přesná. Režisér ví, kdy nasadit lekačku a kdy nechat kameru zachytávat působivé obrazy ponuré přírody a interiéry domu poznamenaného lidskou zlobou. Neměl jsem problém vlastně s ničím, nic nepřekáželo, nevyčnívalo, nenaštvalo. I ten konec, který možná některé diváky rozladil, zapadá do myšlení pozdní viktoriánské éry a podobně laděných literárních příběhů. Když to tak vezmete, vlastně se všichni dostali tam, kam patří. Celkový dojem: 90 %. (04.04.2017)

Mám rád ženy v černém, hlavně teda v ložnici, ale jelikož v tomhle bijáku hraje Daniel Potter Radclife, tak je jasný že zdejší žena bude mít na sobě mnohem více černého oblečení než preferuji já a že děj se bude odehrávat všude možně, jen ne v mé ložnici. A taky že jo děj filmu se odehrává na ještě strašidelěnjších místech než je moje ložnice, což je jeho absolutně největší plus, protože výběr exteriérku a interiérku dokázal navodit bohovskou atmosféru. Leč dál už jsou spíše výtky, jako lekačky dobrý, ale nesmí jich bejt dvěstě v městě, protože to pak začíná trošku nudit a Danovu herectví, tedy spíše neherectví alá jeden výraz na jeden film taky moc nepomáhá, to umim taky, existiovat ve filmu a tvářit se, jako kdybych měl v prdeli znojemský okurky. (22.03.2013)

Jako čtenář původní knihy a divák televizní verze z roku 1989 jsem se vznášel v sedmém nebi plném duchů. Atmosféra je tak hustá, že se ani nedá krájet. Parádní lekačky, které jsem naposled prožil u asijských hororů. Jedinou výtkou je Radcliffův mladý vzhled, ale na to jsem si přesto zvykl. BAF! (20.02.2012)

I believe the most rational mind can play tricks in the dark. Starý opuštěný dům osaměle tyčící se na ostrůvku, rozviklané houpací křeslo, bolestný hrdelní křik a dešťové kapky bubnující na okna. To všechno nahání husí kůži. Celá mrazivá atmosféra je úžasná, ač Watkins vsadil spíše na děsivé zvukové efekty, než na kouzlo vizuálu, ten ve mne tolik hrůzy neprobudil. Daniel Radcliffe zvolil perfektní cestu jak se vymknout ze škatulky chlapce, který přežil a myslím, že zarputilým zastáncům názoru, že neumí hrát, dal pořádně na frak!Ačkoliv kdyby jakožto Arthur koukal na Supernatural, tak by věděl, že s naštvanými poltergeisty si není radno zahrávat a jejich kosti se musí spálit!:)) Báječná tajemná atmosféra, příjemné mystično a zkrátka skvělé zpracování víceméně hororového příběhu. Doporučuji i těm, kteří horory nemusí (zrovna jako já), protože jsem se pořádně nelekla ani jednou a jedná se spíše o mysteriózní thriller;což ale není vůbec na škodu. (03.04.2012)