Oblivion: Nevedomí

A MŮŽE LÉPE UMŘÍT MUŽ NEŽ NEBEZPEČÍM V BOJI, ZA SVATÝ POPEL OTCŮ SVÝCH, ZA OLTÁŘ BOHŮ, VLAST SVOJI?..... /// Hezký! Tom si to na mopedu dalšího tisíciletí sviští pouští mezi loděma a atomovejma ponorkami, pak tasí tu svou vymakanou kosmickou bouchačku a já má pocit, že mi něco dlouho chybělo! (hoď se do klidu… sci-fi vole, žádný prasárny…) Na konci zase vím, že tohle nebude snímek pro budoucí generace, páč těch futuristickejch myšlenek tady moc není, ale že se jedná o takovou sci-fi pohádku s krásnejma vobrázkama a pastvou pro uši, o tom, kterak Jack Harper hledal cestu domů. Hloupost? Ale hezky udělaná! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vopravoval jsem auto a najednou na mě vlítl chlap, co vypadal jako já. (…hmm, možná by pomohlo, kdybys přestal hulit…) 2.) Páč miluju filmy, který točí frajer vod reklamy! 3.) Thx za titule ,,petkaKOV“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (24.07.2013)

Docela Kosinskiho a Oblivion lituji. Přichází po tolika filmech, které se při sledování plátna divákovi vybaví v mysli (Den nezávislosti, Mad Max, Priest, ...), že o svůj punc originality musí bojovat. Pro mě však má své kouzlo a nehledám v něm zbytečné samoúčelné vykrádání, spíše jen vybírání toho opravdu ikonického, z tohoto žánru. Režisérův cit pro design-architekturu je vidět v každém okamžiku a rozhodně tvorbou obrazů nedokáže zklamat, stejně jako navázáním vizuální stránku (nešlape to, jako v Tron: Legacy, ale spolupráce s m83 funguje, hlavně dominují tři skladby - Starwaves, Temples Of Our Gods a Oblivion, zbytek jen dotváří atmosféru). Oblivion však občas trochu lže. Nejen, že využívá určitě symboly USA pro ten správný "post-apokalyptický" efekt (kolik toho ten Cruise za minutu stihne projet:)), ale také se tváří jako sci-fi z budoucnosti, přitom jde spíše o romantiku a odkrývání pravdy na pozadí zničeného světa. Je zajímavé jemně zahlédnout prvky, které tu v historii byly (důležitost zvědavosti, knihy=vědomí=uvědomění) a budou (komu věřit, vlastní důležitost, láska:)). Nutnost vytvořit film efektní a působivý ve spojení s jednoduchým (a přístupným) příběhem je cítit, ale výtvarná stránka vám nedostatky určitě minimálně na první shlédnutí na velkém plátně zakryje, jako ten nejkvalitnější make-up. A kromě toho, Cruise jede jako za mlada... (spoiler) PS: v které části lodě teda byla ta černá skříňka?;-) Těch několik působivých okamžiků v jinak dobře šlapajícím stroji rozhodně stojí za vidění. PPS: závěrečné FY... čekal jsem tam lepší hlášku, doufám, že na Blurayi bude pár desítek verzí této scény:) (18.04.2013)

je-li film až s odstupem času vyhlášen coby "klasický", jako se tak označují kupříkladu Sunset Blvd. nebo Psycho, nejde o nic než čirou chválu a vyjádření úcty dílům, která zůstávají přístupná a atraktivní i pro několik následujících generací diváků. pokud se slovem "klasický" pojmenuje film úplně nový, dostává ten termín paradoxně negativní konotace. Nevědomí je snímkem klasickým právě v tom špatném smyslu, kdy bez významných stop po invenci čerpá výlučně z osvědčených postupů hollywoodského vyprávění a koncepce syžetu do té míry, že byl překonaný dávno před svým vznikem. bez ozvláštnění a variací struktury jako takové, namísto pouhých kosmetických detailů v oblasti stylu, bohužel film selhává i v těch ohledech, ve kterých by důsledné dodržení hollywoodského "návodu k použití" mělo za dobré výsledky obvykle ručit. Nevědomí je až příliš předvídatelné a nedovede proto vzbuzovat napětí ani překvapovat, přestože na principu postupného odhalování řady tuhých vrstev mystérií je film vybudovaný. ironicky, snímek se mi jevil nejzajímavější v první cca třetině, kdy se diváci terpve pozvolna seznamují s fantastickým světem post-apokalyptické budoucnosti a s pravidly, která v něm fungují a která musejí respektovat hrdinové. jakmile se pravidla dle očekávání začnou "proměňovat", není těžké domyslet téměř každé rádoby šokující odhalení s ostudně velkým předstihem. odstraníte-li v těchto okamžicích emoci, zůstane jen sentimentální patos, nezvučné hlášky a nepřesvědčivé herectví. především Olga Kurylenko svým (ne)herectvím škodí už tak mizerné věrohodnosti celé řady scén. naopak subtilní projev Andreji Riseborough si troufám nazvat tím jediným životným prvkem filmu. na Kurylenko je sice krásný pohled a nejspíš pouze proto byla do filmu obsazena, ale působí jako mrkací panenka; ornament pro povrchní a účelový film, který nesvedl zužitkovat ani tolikrát kreativněji využitý model mýtického vyprávění a prototypického, prozřetelností samou vyvoleného hrdiny. vylíčím-li ústřední zápletku slovy: padlý hrdina zázrakem lásky opět povstane proti útlaku a jakožto nový sionistický spasitel zachrání svět před anonymním hrozbou z vesmíru, pak nepopisuji pouze základní kostru příběhu, ale víceméně v úplnosti vystihuji vše, co film může po tématické stránce divákovi dát: bídná klišé, za kterými není ani stopa po jakkékoliv oduševnělosti. (15.05.2013)

Velkolepá a ne úplně hloupá zápletka, v ní skromný příběh jednoho opraváře a v jeho osudu spousta "středně" nečekaných odhalení a zvratů. Film má zajímavý koncept, drží pěkně pohromadě, i přes možné menší nejasnosti nebije do očí stupiditou a důstojně přednáší plnokrevný sci-fi příběh s potenciálem k zamyšlení ve stylu Duncana Jonese. Omamné postapokalyptické scenerie a celkově vynikající audiovizuál se řadí k velkým plus. Možná občas trošku vyruší přepjaté emocionální zaměření, ale na konci se dočkáme jednoho z nejstylovějších "Fuck you" filmové historie! 8/10 (16.04.2013)

Hodně tajemných příslibů, ale (hlavně kvůli blbým trailerům) málo překvapení, hodně otázek, ale málo odpovědí (tedy málo odpovědí, které nepůsobí jako narychlo vycucané z prstu)... Všechno naštěstí působivě zpracováno, na design všech těch strojů, budov a zbraní je radost pohledět, Tom Cruise je sympatický, hudba příjemně meditativní, ačkoliv ničím zapamatovatelná. Tři a půl hvězdičky, Elysium, které si po většinu stopáže na nic nehrálo, se mi líbilo víc. (11.10.2014)